I proto byla před třemi lety přijata její novela, do níž byl vložen paragraf o možnosti vyvinění právnické osoby z trestní odpovědnosti. Předložila ho tehdy poslankyně ČSSD Marie Benešová, která bude zítra jmenována ministryní spravedlnosti.

Jak se tedy v Česku stíhají a trestají firmy? Minimálně a kostrbatě. Vyplynulo to i ze setkání Ethics & Compliance Officer Clubu, jehož se zúčastnili zástupci desítek firem.

„Fungování zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je důležité pro podporu férové hospodářské soutěže. Ale ani po sedmi letech nefunguje dobře kombinace ´cukru a biče´. Tresty jsou příliš mírné, aby odrazovaly, a chybějí pobídky, jež by společnosti motivovaly aktivně řešit trestné činy svých zaměstnanců, přiznat se, spolupracovat s policií a rychle zjednat nápravu“, říká Tomáš Kafka, partner oddělení forenzních služeb a podpory integrity EY. 

Individuální přístup

Složitost problematiky přiblížila vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Nejčastěji se trestných činů krácení daně či podvodu totiž dopouštějí tzv. prázdné schránky čili fiktivní firmy bez sídla a majetku, založené jen za účelem páchání kriminální činnosti. Připomněla také, že v této oblasti dosud neexistuje ani jedno rozhodnutí Nejvyššího soudu.

InfografikaZdroj: Deník

Právě to by mohlo nastavit obecná pravidla, jak pojímat stíhání firem a eventuální zproštění jejich trestní odpovědnosti. „Vždy je třeba uplatňovat individuální přístup. Velké společnosti se mohou ohánět stohy papírů, ale prakticky pro odstranění chyb neudělat nic. Naopak menším rodinným firmám stačí pár pravidel, která dodržují, a při jejich porušení ihned konají,“ uvedla Bradáčová.

To je klíčový moment posouzení, zda se mohou firmy vyvinit. Musejí totiž vynaložit veškeré úsilí, které lze po nich „spravedlivě požadovat“.

 

Koho nelze vyvinit

Ačkoli v ČR zatím není dost případů a hlavně pravomocných soudních verdiktů, podle nichž by se detektivové a žalobci mohli orientovat, právní opory existují. Jednak v judikátech evropských soudních institucí, jednak v Metodickém pokynu Nejvyššího státního zastupitelství.

Bradáčová zdůraznila zásadu, podle níž sice nelze představitele firmy (nejčastěji statutární orgán) nutit k předkládání důkazů a podání vysvětlení, ale když je neposkytnou, lze na to pohlížet jako na přiznání viny. „Pokud obviněný subjekt nereaguje a neposkytuje součinnost, nelze ho vyvinit,“ uvedla Bradáčová.

Druhou stranou téže mince je reálná snaha dotčené právnické osoby věci napravit. „Většina společností již dnes ví, že musí přijmout preventivní opatření, aby se vyvinila z trestné činnosti jejich zaměstnanců konané ve prospěch společnosti.

Ale doktorka Bradáčová správně připomněla, že podmínky vyvinění zahrnují i adekvátní vyšetření pochybení, potrestání viníků, například požadováním náhrady škody a realizací nápravných opatření“, dodává Radim Bureš, manažer forenzních služeb a podpory integrity EY.

 

Služby zdarma

Tomáš Kafka podotkl, že proti firemním profesionálům častokrát stojí nezkušení policisté, kteří si nemohou dovolit zaplatit špičkové experty. Bradáčová potvrdila, že legislativa pamatuje jen na pomoc tzv. konzultantů, kteří ovšem poskytují své služby zdarma. Pro kriminalisty je zároveň prioritní odstíhat fyzickou osobu, firmy jsou až druhé v pořadí.

Diskutující se shodli, že dokud nepřijdou pravomocné rozsudky, v nichž padnou citelné peněžité tresty nebo zákaz činnosti, zůstanou platné paragrafy jen na papíře.

 

Čeho se firmy dopouštějí

Právnické osoby jsou často postihovány za trestné činy spojené s korupcí (např. uplácení, dotační podvod, porušení povinnosti při správě cizího majetku). Právnické osoby také mohou být odpovědné za všechny trestné činy proti životnímu prostředí (neoprávněné nakládání s odpady, poškození lesa, poškození vodního zdroje, týrání zvířat). Další typické trestné činy, kterých se právnické osoby dopouštějí, jsou podvod, neodvedení a zkrácení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby, vydírání, úvěrový podvod.

Zdroj: Frank Bold