Toho se Deník dopustil v článku zveřejněném 4. listopadu, Seznamte se: Furan! Částice, která vás nejspíš zahubí.

Odborník Zdravotního ústavu Ústí nad Labem Josef Richter v článku varuje, že furan, přítomný v emisích při spalování ropných látek, které obsahují i ostravské kaly a má příštích šest let probíhat v čížkovické cementárně, má na zdraví lidí fatální účinky. Působí toxicky, jako karcinogen a rozvraceč imunitních funkcí. Navíc je nosičem nebezpečných kovů.

Podle Milana Zemaníka, ředitele krajského úřadu Ústeckého kraje, autorka článku použila rétoriku a praktiky středověké inkvizice a jakékoli vědecké důkazy a měření dala stranou.

V pasáži, nazvané Vědecká pravda o furanu zpochybňuje samotný název látky i její působení. „Tento výraz definoval sám krajský úřad při stanovení emisních limitů této látky ve „zvlášť velkém zdroji znečišťování ovzduší, kterou je rotační pec“, v integrovaném povolení cementárně. Běžně ho používá i cementárna, se kterou jsem před zveřejněním článku hovořila i odborný, zejména zahraniční, tisk,“ řekla autorka Hana Vojtová. „ Používá se pro skupinu sloučenin, které vznikají při spalování organického uhlíku.“

Cementárna vlastní měření této látky nemá. Podle mluvčí podniku Mileny Hucanové ho zajišťuje externí akreditovaná laboratoř z Prahy pouze 2krát ročně.

Obsah látek v odpadu z ostravských kalů odmítal krajský úřad zveřejnit a Geosan, který ho z Ostravy do Ústeckého kraje vozí, jeho složení garantuje ve vzorcích, které se odebírají ve velkém intervalu každých 100 tun.

„Kdyby krajský úřad přistupoval k občanům od počátku této kauzy transparentně a média nemusela získávat informace z nejrůznějších zdrojů, nemuselo by docházet k spekulacím a demonstracím,“ řekla Vojtová.

Podezřelá rychlost

„Nestandardní způsob a rychlost, s jakou dovoz kalů do kraje povolil, tak budí podezření o správnosti jeho postupu.

Zrovna tak poslední změna integrovaného povolení pro cementárnu z konce března letošního roku.

V něm cementárně povolil provést zkoušku spalování podobného odpadu i ze zahraničí, konkrétně německé Leuny.

Odborníci a ekologické organizace přitom poukazují na to, že ropné látky se dají odstranit šetrnějším způsobem než spalováním, například za pomocí baktérií. PCB zase chemickým rozkladem.

„Nevyužitá jednotka, která to dokáže, se nachází ve Spolaně,“ řekl Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.

„Tato zařízení jsou většinou mobilní a šlo je dovést přímo na místo.“

Kaly pálí léta

Cementárna od roku 2007 podle odboru životního prostředí krajského úřadu spálila už desetitisíce tun starých odpadních kalů a problematických starých zátěží, například z rafinačních kalů v Kolíně a Pardubicích.

Obyvatelé nechápou, proč se to odehrává právě v už tak ekologicky zatíženém Ústeckém kraji.

A proč krajský úřad za své obyvatele více nebojuje a sérií vstřícných integrovaných povolení toto umožnil.