Definitivně o tom musí rozhodnout až parlament. Vládě ale zrušení karenční doby nedoporučili ani její vlastní právníci.

Podle Babiše rozhodnutí předcházelo dlouhé jednání, ale není jasné, kolik peněz nakonec lidé dostanou. „Důležité je, aby to nemělo velké dopady na ekonomiku,“ uvedl premiér.

Jak si to vyložit? Sociální  demokraté navrhují, aby i v prvních třech dnech nemoci  dostávali zaměstnanci 60 procent platu. Zaměstnavatelům a OSVČ by jako kompenzace klesl odvod nemocenského pojištění o 0,2 procenta. Stát by na tom tratil tři miliardy korun.

Richard Brabec (ANO)
Brabec: ANO a ČSSD se často shodují. Spor o daně ale trvá

Babiš však zatím preferuje jinou variantu: aby firmy platily 1. až 11. den nemoci a posléze tuto úlohu přebral stát. Na počet dní by tak zaměstnavatelé nesli stejné břímě jako nyní. Ani s tím ale firmy nesouhlasí. „Tento nový návrh je kočkopsem. Nepřinese žádnou zásadní úlevu ani zaměstnavatelům, ani státu. Lepší je proto karenční dobu zachovat,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Berou. Ať i platí

Pakliže by premiér z politických důvodů karenční dobu zrušil, mělo by se podle komory obnovit někdejší nemocenské pojištění placené přímo lidmi. „Pokud by se měl zaměstnancům tento benefit vrátit, měli by na jeho financování ve vlastním zájmu participovat,“ tvrdí Dlouhý.

Až do roku 2008, kdy byla karenční doba zavedena,  totiž zaměstnanci odváděli 1,1 procenta z hrubé mzdy na nemocenské pojištění. Od té doby odvody platí jen firmy. Zaměstnanci odvádějí část zdravotního pojištění, přičemž tyto peníze pokrývají jen lékařskou péči, nikoliv příjmy při pracovní neschopnosti.

Pro připomenutí: dnes nemocný člověk první tři dny nedostane ani korunu. Od 4. do 14. dne mu náhradu mzdy (60 %) poskytuje firma a nad tuto dobu stát, který na to od firem vybírá zmíněné nemocenské pojištění.

Kateřina Valachová
Valachová chce financování školství zařadit do jednání mezi ČSSD a ANO

Například loni Česká správa sociálního zabezpečení lidem poslala 18 miliard korun. Češi odevzdali 1,69 milionu neschopenek a prostonali 70 milionů dní. Počet neschopenek meziročně stoupl o sedm procent, ale průměrná doba stonání meziročně o jeden den klesla – stonáme v průměru 41 dní.

Zjistit, jak se lidé léčí na krátkou dobu, je ošemetné. Mnoho lidí si zvyklo brát na krátké chřipky klasickou dovolenou, v horším případě to „přechodí“.  Velká část firem navíc jako benefit nabízí tzv. sick-days. Obvykle je možné tři až pět dní v roce stonat „na účet firmy“.

„Ve většině případů je dnes běžnou normou pětitýdenní dovolená,“ připomíná Jaroslava Rezlerová,prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb.

Podle ní tři neplacené dny nemoci „trápí“ spíše nekvalifikované pozice a obecně výrobní činnosti. „U kvalifikovaných pozic totiž lidé po dohodě s vedením prostě zůstanou doma, aby nešířili nemoc. Tam, kde to jde, pracují na home-office. Na trhu je hlad po lidech a firmy se jim snaží vycházet vstříc,“ dodává Rezlerová.

Andrej Babiš.
Vláda souhlasí s ČSSD. Je pro náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci