Od roku 2011 bylo do národního parku Gobi B převezeno 12 koní, přičemž všichni cestu zvládli úspěšně a v novém domově se zabydleli. Letos k nim přibyly další tři klisny. Jako náhradnice se do výběru dostala tříletá Ulla, která doplnila Gretel a Bayan.

Na poslední chvíli bylo potřeba nahradit ještě jednu klisnu, ale připravit rychle na transport další náhradnici se nepodařilo. "Náhradnice byly strašně neklidné a ty, které už byly v transportních boxech, se zase přehřívaly. V zájmu eliminování rizik jsme se proto rozhodli odletět jen se třemi," řekl novinářům ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.
Klisny i jejich doprovod nyní čeká asi 17,5 hodiny cesty s mezipřistáními v Kazani a Novosibirsku. V Mongolsku se nakonec nebude přistávat přímo v poušti, jak armáda plánovala, protože to nepovolily tamní úřady. Letoun tak zamíří do Bulganu, odkud čeká klisny sedmihodinový transport k aklimatizačním ohradám. Tam by měly zůstat do příštího jara, kdy budou vypuštěny mezi další koně Převalského do národního parku.

Ve volné přírodě vyhuben

S transporty koní Převalského do země jejich původu se v západní Evropě začalo v 90. letech, za tu dobu se do Mongolska vrátilo přes sto koní. Ve volné přírodě byl kůň Převalského, poslední divoký kůň vůbec, vyhuben před 40 lety. V současnosti žije po celém světě zhruba 1900 koní Převalského, z toho asi 300 ve dvou národních parcích v Mongolsku.

Podsaditého hnědorezavého koníka s krátkou hřívou a světlým pruhem na zádech objevil kolem roku 1860 v mongolské stepi ruský generál Nikolaj Prževalskij. Pražská zoo chová koně Převalského od roku 1932. V chovu koně, kterého dlouho měla i ve svém znaku, se intenzivně angažuje a od roku 1959 vede celosvětovou plemennou knihu druhu.