Už jsou to tři roky, kdy tehdejší vláda ANO a ČSSD vyhlásila první nouzový stav spojený s pandemií covidu. Následně byl v této souvislosti vyhlášen ještě čtyřikrát. Stavy nouze doprovázela různá plošná opatření, která vláda v čase upravovala.
Ať již povinné nošení roušek či respirátorů, zavření restaurací a některých malých obchodů, zavření hranic, zákaz večerního vycházení a opuštění okresů, regulace počtu lidí v domácnosti na Silvestra či později podmíněný vstup do některých veřejných prostor. Byla to kvůli ochraně zdraví a životů lidí opatření nezbytná, nebo přes čáru?
Deník přináší jejich stručný přehled i rozličné názory odborníků na ně.
Zavření škol
Ředitel mateřské a základní školy Troubky Petr Vrána, který je členem platformy odborníků Iniciativa21, kritizoval plošné zavření škol i některá opatření po jejich otevření. Kupříkladu to, že neočkované učitelky musely ve třídě nosit respirátory a očkované ne. „V atmosféře všeobecného strachu bylo obětováno zdraví i přirozený vývoj našich dětí,“ uvedl.
Epidemiolog a někdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula má zato, že ze začátku bylo zavření škol nutné. „Je ale otázkou, do kdy měla tato plošná uzávěra trvat. Asi nebylo nutné mít školy zavřené tolik měsíců, kolik ve finále byly. Ministerstvo zdravotnictví je tehdy navrhovalo otevřít, finální rozhodnutí bylo na ministerstvu školství,“ řekl.
Útlum obchodů a služeb
Uzávěry některých malých obchodů a služeb zkritizoval analytik trhů a investor Robert Vlášek. „Zásadně negativním způsobem zasáhly ekonomiku,“ zdůraznil.
Prymula oproti tomu uvedl, že na počátku nikdo ve světě nevěděl, jaká je míra šíření nepopsané nákazy. „Ani to, jaké je ve finále riziko klinického průběhu, který bude závažný a může vést až k úmrtí. Opatření v té době vycházela z nutnosti. Poté se nějakým způsobem vyvíjela,“ podotkl.
Vyloučení neočkovaných
Téměř tři měsíce nesměli do některých veřejných prostor neočkovaní, kteří covid prokazatelně neprodělali v uplynulém půl roce. Týkalo se to například klubů, divadel, kin, restaurací či kadeřnictví.
Neočkovaní tam nesměli ani s negativním testem, kterým se prokazovali v zaměstnání, kdežto očkovaní tam směli i bez testu. Advokátka Zuzana Candigliota to považuje za diskriminaci. „Nepřiměřená pseudoochrana veřejného zdraví dostala přednost před základními lidskými právy,“ zmínila.
Podle Prymuly by takové nařízení bylo korektní v případě, kdyby očkovaní nemohli nákazu šířit. „To se ale ukázalo jako nepravdivé. Z takového úhlu pohledu samozřejmě toto opatření úplně korektní nebylo,“ připustil.
Poslední opatření
Jak už Deník informoval, stávající vedení ministerstva zdravotnictví zruší poslední opatření spojená s covidem. Lidé pozitivně testovaní na covid už automaticky nepůjdou do týdenní povinné izolace. O jednotlivých případech rozhodne lékař či hygienik. Přestane být také trestné šíření covidu.
Prymula s tím souhlasí. „Situace je dnes oproti minulosti odlišná. Omikron v současných subvariantách je podstatně méně klinicky závažný. Neměl by tedy spadat mezi nákazy vyžadující plošnou izolaci,“ pověděl.
Podle kardioložky Jany Gandalovičové měla být izolace zrušena už dřív. „Na začátku jsme se mohli bát i uvažovat o přísnějších opatřeních. Velmi brzy ale byla jasná riziková skupina,“ připomněla. Místo plošných izolací proto podle ní měla účinněji fungovat přednemocniční péče zacílená na starší, extrémně obézní či vážněji nemocné lidi.