Papír, sklo, plast, nápojové kartony a kovové obaly. To je základní sortiment, který obyvatelé Prahy vyhazují do separovaných nádob. Rozjíždí se ale také řešení pro bioodpady. Podle nové studie společnosti Ekolamp Pražani třídí i nebezpečný odpad. V oblasti úsporných zářivek patří dokonce k celorepublikově nejaktivnějším.

V republice se nasíbralo 726 tun světelných zdrojů

Za loňský rok se v metropoli nasbíralo 113 gramů zářivek na 1 obyvatele, což je druhý nejlepší výsledek v Česku. „Královéhradecký kraj a Praha jsou výrazně ekologicky zaměřené: lidé zde odevzdali zhruba dvojnásobné množství než v jiných krajích," okomentovala Zuzana Adamcová, z neziskové společnosti Ekolamp.

Celkově se v republice za minulý rok nasbíralo 726 tun světelných zdrojů, v nich je obsaženo zhruba 25 kilogramů toxické rtuti. „Takové množství rtuti by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 79 Máchových jezer," dodala Adamcová.

V Praze je možné zbavit se tohoto odpadu na 133 sběrných místech. Patří mezi ně sběrné dvory, ale i řada obchodů, firem či úřadů. Jedna z nádob je umístěna například i na Základní škole Jeseniova na Žižkově.

Papír, plast a kov 

Fakt, že se v poslední době více třídí, potvrzují i čísla z Pražských služeb. Poslední tři roky množství odpadu stoupá. V loňském roce například Pražani vytřídili nejvíce odpadu za posledních šest let. Zároveň vloni stoupl počet nádob na plast, sklo a papíry přibližně o 180.

Čím dál tím více se také rozšiřuje třídění kovového odpadu. „Za postupným nárůstem stojí jednak vyšší povědomí Pražanů o možnosti třídit kovové obaly, jednak vyšší počet třídících míst," uvedl před nedávnem mluvčí Pražských služeb Radim Mana. V metropoli se šedých kontejnerů na kov momentálně vyskytuje více než 300. Dlouhodobě se v Praze třídí nejvíce papíru, stoupá také počet nápojových kartonů v separovaných kontejnerech.

Potíže i nové projekty 

O tom, že se Pražani chovají ekologicky, hovoří i neziskové společnosti. „Metropole je na tom celkem dobře, ale i tak má své veliké rezervy," okomentoval situaci Václav Havel, odborník na problematiku odpadů z organizace Arnika. Hlavním problémem je cena, systém nakládání s odpady je totiž v metropoli nejdražší z celé země. Například v roce 2015 stálo město vytřídění jedné tuny odpadu téměř šest tisíc korun. Oproti tomu Středočeský kraj zaplatil o dva tisíce na tunu méně.

„Nedořešené je také nakládání se živnostenskými odpady, i když zde změnilo město nastavení," uvedl Havel. Od Nového roku totiž nemůžou firmy využívat na třídění veřejné kontejnery, musí mít vlastní. Pro řadu živnostníků změna znamená komplikace. Podle Havla je ale potřebná. „Zlepší se možnosti kontroly firem," vysvětlil. Město má navíc podle něj dobře nakročeno, spouští se zajímavé projekty, jako je například sběr bioodpadu v bytové zástavbě.

Jak si metropole vede v třídění odpadu. Infografika.Zdroj: Redakce