„Já se domnívám, že Nejvyšší soud indemnitu (trestně právní imunita spojená s vyloučením trestní odpovědnosti) vyložil tak širokým způsobem, že v podstatě prostor pro nějaké jiné vymezení skutku osobně v tuto chvíli nevidím," prohlásil žalobce po podrobném prostudování verdiktu Nejvyššího soudu. V pořadu Otázky Václava Moravce pak doplnil, že přeformulování skutku soud výslovně vyloučil.

Podle státního zastupitelství tři poslanci přijali úplatek v podobě lukrativních postů ve státních firmách za to, že se vzdají mandátu a nebudou dělat problémy při schvalování zákonů. „Trafiky" ve státních společnostech jim údajně nabízel tehdejší předseda vlády Petr Nečas (ODS).

Nejvyšší soud v případě tří poslanců potvrdil svoje rozhodnutí z července, že jsou chráněni poslaneckou imunitou a indemnitou, díky které nelze poslance stíhat za projevy ve Sněmovně, až do chvíle, než se vzdali mandátu. Obvinit je není možné, protože rozhodnutí vzdát se mandátu je projevem poslance ve Sněmovně, za které zákonodárci být stíháni nemohou. Bylo by možné je stíhat pouze za trestnou činnost, které by se případně dopustili až po 7. listopadu 2012.

Rozpor s mezinárodní úmluvou?

„Nejvyšší soud vyložil indemnitu tak, že se nevztahuje na samotné vzdání se mandátu, ale i na celé to předcházející jednání před 7. listopadem. Takto pojatou indemnitou v podstatě Nejvyšší soud vylučuje jejich stíhání pro jakékoli jednání, které mělo souvislost s následným vzdáním se mandátu, přestože ta souvislost je velmi volná," dodal žalobce.

Ištvan si v České televizi postěžoval, že verdikt Nejvyššího soudu je v rozporu s mezinárodní úmluvou, která ČR zavazuje ke stíhání politické korupce. „Poukazuji na rozpor mezi rozhodnutím Nejvyššího soudu v pojímání indemnity a rozpor tohoto pojímání s mezinárodní úmluvou, kterou ČR ratifikovala. Bohužel se k této okolnosti Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí vůbec nevyjádřil," uvedl státní zástupce. Předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu Stanislav Rizman, ale smlouvu vnímá pouze jako závazek přijmout odpovídající legislativní opatření.

Kauza vedla k pádu Nečasovy vlády

Rizman se v ČT také podivil nad tím, že státní zastupitelství nezastavilo stíhání exposlanců již po červencovém verdiktu Nejvyššího soudu. Podle Ištvana ale z tehdejšího rozhodnutí vyplývalo, že je například důležité, kde se jednání o údajné politické korupci odehrála. „Výslovně tam uvedl, že když k jednání dojde někde na toaletě nebo někde v bufetu, tak na to se indemnita vůbec nevztahuje. Mě překvapuje ten posun v názorech," podotkl žalobce s tím, že v aktuálním verdiktu se Nejvyšší soud místy spáchání činů vůbec nezabývá.

„Podle Nejvyššího soudu v okamžiku, kdy poslanec po spáchání korupčního trestného činu přijde do Poslanecké sněmovny, a tam to jednání dokoná tím, že zvedne ruku a odhlasuje to, za co dostal řekněme nějakou motivační prémii, tak má indemnitu. Předtím nikoliv," prohlásil Ištvan. Zdůraznil, že kdyby se exposlanci svého mandátu nevzdali, mohli by být podle názoru Nejvyššího soudu stíháni.

Zda bude obviněn bývalý premiér, který může být podle rozhodnutí Nejvyššího soudu stíhán za své činy i v období, kdy byl poslanec, ale komentovat Ištvan nechtěl. Prý záleží na vyšetřujícím státním zástupci, jak bude postupovat a jak vyhodnotí důkazy, které má k dispozici. „V tuto chvíli je ale důležité, že pan doktor (RNDr. Nečas) podle rozhodnutí Nejvyššího soudu není vyňat z působnosti orgánů činných v trestním řízení," podotkl Ištvan.

Kauza údajného podplacení Tluchoře, Fuksy a Šnajdra vedla k pádu Nečasovy vlády, Nečas se rovněž vzdal funkce předsedy ODS. V současné době jsou v případu obviněni pouze bývalá šéfka vládního kabinetu Jana Nagyová, nynější Nečasova manželka, a někdejší Fuksův náměstek Roman Boček. Nagyová s Bočkem podle žalobců společně navedli Nečase k přislíbení úplatku.