Mezitím se odehrály neobyčejné, mnohdy až bláznivě znějící příběhy plné politikaření, vynalézání, nadměrného sebevědomí, tragédií a triumfů. Zůstaly po nich vzpomínky astronautů, poznatky historiků a odborníků a jedinečné artefakty.

Dokonalé zmapování cesty na Měsíc, všech úskalí a měsíčních zajímavostí nabídne během léta Prima Zoom prostřednictvím řady snímků a dokumentárních seriálů, které uvede u příležitosti padesátého výročí prvního vstupu lidské nohy na toto vesmírné těleso.

První přistání člověka na Měsíci, k němuž došlo 20. července 1969, je považováno za největší vesmírný úspěch lidstva. V průběhu let na něm v rámci projektu Apollo pracovalo na čtyři sta tisíc lidí. Bohužel ne všechny jejich snahy měly dobrý konec – hned první posádka Apolla 1 zahynula po vypuknutí požáru během předletového testu v lednu 1967.

Prvním letem Apolla do vesmíru včetně lidské posádky byla až o téměř dva roky později výprava Apollo 7. Následovaly ještě tři lety, až přišel červenec 1969 a na palubu Apolla 11 nastoupila trojice astronautů – velitel Neil Armstrong, pilot lunárního modulu Edwin „Buzz“ Aldrin a pilot velitelského modulu Michael Collins – s jasným cílem: stanout po povrchu Měsíce. V následujících třech letech se prošlo v měsíčním prachu ještě deset dalších astronautů, čímž se celkový počet lidí vstoupivších na tento zemský satelit prozatím uzavřel.

Hranice splnitelnosti

Prezident J. F. Kennedy měl v roce 1961 dost pádných důvodů, aby zatlačil na americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku a v projevu před Kongresem vyhlásil dosažení Měsíce za národní cíl USA. Hlavním důvodem byl fakt, že v dubnu toho roku vzlétl jako první člověk na oběžnou dráhu Země sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. A americká prestiž i pocit nadřazenosti dostaly zásah na komoru. Navíc už se v té době na Měsíci povalovaly zbytky sovětské sondy Luna 2, kterážto se stala v roce 1959, tedy přesně před šedesáti lety, prvním člověkem vyrobeným tělesem, které dosáhlo Měsíce.

V témže roce taktéž Sověty vypravená sonda Luna 3 pořídila první snímky odvrácené strany Měsíce a první měkké přistání a následný přenos obrazu provedla v roce 1966 sonda Luna 9. Až pak přišli na řadu Američané.

Kennedyho cíl byl i pro řadu zaměstnanců NASA na hranici splnitelnosti. Plán vyslat lidi na Měsíc do konce šedesátých let znamenal nejen raketový start vývoje nových technologií – na programu se podílelo zmíněných čtyři sta tisíc lidí ve dvaceti tisících podnicích a univerzitách –, ale také urputné soustředění finančních zdrojů. Americký prezident sice odhadl náklady na program Apollo na sedm miliard dolarů, závěrečný účet z roku 1973 určený pro Kongres ovšem zdobila částka 25,4 miliardy dolarů. Po splnění Kennedyho úkolu dopravit člověka na Měsíc podpora pro americký vesmírný program ochabla.

TV Star doporučuje: Dobytí Měsíce v televizi

Padesátileté výročí dobytí Měsíce samozřejmě nezůstal stranou pozornosti televizních stanic. Například na Prima Zoom už běží americké dokumentární snímky „Dlouhá cesta na Měsíc” a „Apollo: Neznámí hrdinové”, 20. července navíc odvysílá další americký dokument „Armstrong: Záhada objasněna”. Česká televize zase 17. července uvede kanadský dokument „Den, kdy jsme se prošli po Měsíci” (kromě ČT ho bude vysílat i kanál Spektrum) a 21. 7. francouzský pořad „2019: Cíl Měsíc”.

TOM FRANZKI