Podle studie, kterou provedl Státní zdravotní ústav a Univerzita Karlova ve spolupráci s téměř 50 dětskými lékaři, za předčasným ukončením kojení stojí často neznalost. Kolem druhého a třetího měsíce věku kojených dětí se totiž jejich růst zpomaluje v porovnání 
s dětmi nekojenými. „To někdy bývá nesprávně interpretováno jako neprospívání dítěte a zdůvodňováno tím, že výživa pouze mateřským mlékem, tedy výlučné kojení, už dítěti nestačí," přibližuje Markéta Paulová ze Státního zdravotního ústavu.

Pozor na překrmování

Právě zavedení příkrmu 
v prvních měsících může vést k překrmování dítěte. Pokud tedy matky svědomitě vydrží výlučně kojit alespoň šest měsíců, udělají tak jedno z nejlepších preventivních opatření proti šíření dětské obezity. „Ještě při posledním měření 
v 18 měsících věku dítěte bylo zřejmé, že mezi déle kojenými dětmi je méně obézních i dětí s nadváhou, a to jak ve srovnání s celkovou populací, tak ve srovnání s dětmi kojenými kratší dobu," doplňuje řešitelka studie Jana Vignerová.

Nakolik mateřské mléko ovlivňuje riziko obezity? Podle bavorské studie je mezi dětmi, které nebyly nikdy kojeny, 4,5 procenta obézních. 
U těch, které matka kojila dva měsíce, procento klesá na 3,8, a pokud matka vytrvá déle, riziko obezity se nadále snižuje. Mezi dětmi, které byly výlučně kojeny déle než rok, už je pouze 0,8 procenta obézních.

Trh s umělou výživou

V propagaci kojení, o niž se například Světová zdravotnická organizace snaží v rámci Světového dne kojení už 22 let, však mají angažovaní odborníci silného protivníka: trh 
s umělou výživou. „Podíl kojených dětí bude nadále klesat, pokud budou moci firmy stále beztrestně soutěžit s podporou kojení a podkopávat důvěru matek v jeho výhody," uvádí IBFAN, síť organizací podporujících kojení.
Světová zdravotnická organizace doporučuje výlučné kojení šest měsíců a potom pokračovat v kojení dva roky
i déle společně s příkrmem. Kromě výše zmiňovaných přínosů bylo vědecky potvrzeno, že kojení chrání před zánětlivým onemocněním středního ucha, střev či dýchacích cest, snižuje také riziko celiakie 
a diabetu prvního i druhého typu. Má navíc příznivý vliv na IQ, krevní tlak a hladinu cholesterolu v dospělosti. A v neposlední řadě: mateřské mléko je zadarmo.

Otec u porodu? V polovině případů

Zatímco před třiceti lety bylo zvykem, že otec viděl své novorozené dítě až po několika dnech nebo jen přes okno, dnes jsou tatínkové často přímo u porodu. Pokud nemocnice za jeho přítomnost vybírá poplatek, je možné na něj získat peníze od pojišťovny. Z bezmála sedmi tisíc těhotných pojištěných u VZP, které si letos v bonusovém programu Maminka vybraly 500 korun příspěvek, zvolilo více než 35 procent možnost využít finance právě na přítomnost partnera u porodu. Zbývající měly zájem o předporodní kurz (17 procent), plavání pro těhotné (23 procent) či screening Downova syndromu (25 procent).

„V České republice přichází 
s partnerkou k porodu o něco víc než polovina otců. Záleží přitom jen na konkrétní porodnici, zda a v jaké výši si za to nechá zaplatit. Ve velké části porodnic se nicméně platí, přičemž cena se pohybuje od několika set korun až po více než tisícovku. To jsou částky za klasický porod, cena za přítomnost u císařského řezu bývá vyšší," přibližuje mluvčí největší české pojišťovny Oldřich Tichý.

Celkem už letos získaly těhotné klientky VZP v rámci programu Maminka 6924 příspěvků a rozdělily si částku přesahující 3,3 milionu korun. Největší zájem projevily ženy v Jihomoravském kraji (923), následují Praha (894) 
a Zlínský kraj (782).