Tresčí války
Tresčí války, které se udály v 50. a 70. letech 20. století, byly výsledkem sporu mezi Islandem a Velkou Británií o práva rybolovu a vytyčení teritoriálních vod Islandu. Opakované potyčky mezi islandskou pobřežní stráží a britským královským námořnictvem se naštěstí obešly bez zranění a za oběť padlo pouze několik lodí.
Vyjednávací pozice Islandu byla velmi silná – pohrozil, že opustí NATO a uzavře jeho základnu na svém území. Ačkoliv konflikt neměl žádné oběti na životech, měl značný dopad na ekonomiky obou zemí: zatímco pro britský rybářský průmysl znamenal katastrofu, Islandu přinesl mimo jiné lov tresek éru blahobytu, která skončila až finanční krizí roku 2008.
Bramborová válka
Bramborová válka, nebo také švestkový povyk či švestková mela, se přezdívá válce o bavorské dědictví, která se vedla v letech 1778–1779 mezi Pruskem a rakouskou monarchií. Válka vznikla jako důsledek územních sporů mezi Josefem II. a pruským králem Friedrichem II.
Svou přezdívku dostala válka z toho důvodu, že vyhladovělí a zesláblí vojáci se kvůli nedostatku proviantu často živili krmnými bramborami či nezralými švestkami. Válečný konflikt, který přinesl asi 20 tisíc obětí, ukončil 13. května 1779 těšínský mír.
Opiové války
Opiovými válkami jsou nazývány tři anglo-čínské války, které se odehrály v polovině 19. století. Tehdejšímu čínskému císaři Sien-fengovi se nelíbil anglický import opia, který způsobil závislost až 20 milionů Číňanů a částečný rozklad společnosti. Válečný konflikt tomu měl zabránit.
Čínská strana však války prohrála, takže císař byl bohužel nucen import opia do země nadále tolerovat. A nejen to, po poslední opiové válce musel zaplatit obrovskou kontribuci, otevřít významné město Tchien-ťin mezinárodnímu obchodu a ve všech provinciích říše povolit činnost misionářům.
Broskvová válka
Roku 1655 vypukla válka mezi nizozemskými osadníky v Severní Americe na dolním toku řeky Hudson a okolními indiány. Jako domnělá příčina konfliktu bývá uváděno zabití indiánské ženy jedním z Nizozemců za to, že mu ze sadu ukradla broskev. Jako reálnější se jeví teorie, že konflikt vyvolalo problematické soužití indiánů s osadníky. Výsledkem války bylo nejméně 50 obětí na straně kolonistů a velké množství pobitého dobytka.
Malá válka
Malá válka byl osmidenní válečný konflikt mezi Maďarským královstvím a Slovenským státem, který se odehrál koncem března roku 1939. Konflikt vznikl poté, co maďarské jednotky obsadily území Podkarpatské Rusi s cílem posunout hranice východním směrem. Po několika dnech vojenských potyček a leteckých útoků na cíle obou stran došlo na nátlak Německa k uzavření příměří. Konflikt si vyžádal více než šest desítek obětí.
JANA ADA KUBÍČKOVÁ
O dalších válkách s podivnými názvy se dočtete v aktuálním vydání týdeníku Dotyk.
Stáhněte si týdeník Dotyk zdarma do svého tabletu či smartphonu v App Store, Google Play , na Amazonu či v Microsoft Store.
