Mluvčí blokády Vratislav Vozník novinářům na tiskové konferenci řekl, že by se k žádosti mělo připojit více než 200 lidí. Má prý navíc informace o čtyřech lidech, kteří mají v plánu v souvislosti se zákroky policie požadovat i finanční satisfakci. Aktivisté a nevládní organizace argumentují říjnovým rozhodnutím Krajského soudu v Plzni, podle něhož policie postupovala nezákonně.

Policie od počátku trvala na tom, že její zákrok byl v souladu se zákonem. Mluvčí Martina Kohoutová v úterý oznámila, že plzeňská policie podala proti rozhodnutí soudu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Nemá odkladný účinek. Právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv uvedla, že stížnost má podle ní minimální šanci na úspěch. „Nejvyšší správní soud ve své judikatuře opakovaně deklaroval, že zasahovat do práva shromažďovacího lze jenom ve výjimečných případech,“ řekla.

Účastníci blokády budou na ministerstvu vnitra požadovat hromadnou omluvu za „nezákonné zásahy policie“. Úřad má podle žádosti omluvu zaslat jejich zmocněnci a také ji zveřejnit na webu vnitra nebo policie ve formě tiskové zprávy. Chtějí také, aby je ministerstvo informovalo o tom, jaká opatření byla přijata, aby k podobným zásahům nedocházelo, a o tom, zda, jak a kolik policistů bylo potrestáno. Podle Vozníka by měli nést odpovědnost velitel zásahu a krajský policejní ředitel. Západočeský policejní ředitel Jaromír Kníže ještě jako šéf tachovské policie velel v roce 2005 spornému zásahu proti účastníkům Technoparty CzechTek.

V úvahu přichází i soud

Candigliota k žádosti řekla, že ministerstvo bude mít na vyřízení půl roku. Pokud jí nevyhoví, doporučí účastníkům blokády vymáhat své požadavky soudní cestou. Vozník doplnil, že ví v současnosti o čtyřech lidech, kteří se budou domáhat i finančního odškodnění „za brutální zásah policie“. „Jsou to zejména lidé, kteří byli nějakým způsobem poškozeni buď majetkově, anebo jim dokonce bylo způsobeno nějaké zranění,“ řekl Vozník. Jakou částku budou žádat, prý zatím není jasné. Případně získané peníze chtějí poslat na protikorupční konto, uvedl.

Candigliota u plzeňského soudu zastupovala jednoho z účastníků červencové blokády – přírodovědce Mojmíra Vlašína, který podal správní žalobu. Právnička k tomu řekla, že blokáda byla podle nich shromážděním podle zákona o právu shromažďovacím. „Proto jsme zásah policie považovali za nezákonné rozpuštění shromáždění. A to opakované – každý den, zhruba po dobu 14 dnů,“ uvedla dnes.

Místopředseda soudu Václav Roučka v říjnu řekl, že soud dospěl k názoru, že blokáda byla veřejným shromážděním. Věc proto posuzoval podle zákona o shromažďování a policejní kroky, které k rozpuštění shromáždění vedly, byly v rozporu s zákonem. Krajské vedení policie ale za svým postupem stojí a zastává názor, že blokáda aktivistů nebyla shromážděním ve smyslu zákona o právu shromažďovacím.

Soud podle Candigliota vytkl policii, že se vůbec nezabývala tím, zda má zasáhnout proti účastníkům blokády, nebo proti kácení stromů. Policie měla zkoumat, zda byla těžba dřeva v souladu se zákonem, což se nestalo, uvedla právnička. Například podle Hnutí Duha nebo právničky Markéty Cooiman z Ekologického právního servisu bylo kácení v národním parku v rozporu se zákonem a správa parku nesplnila ani jednu ze tří podmínek pro povolení těžby. Policisté, kteří zasahovali u blokád, prý na to byli upozorněni, informace ale ignorovali.

Podle Kohoutové soud nerozhodoval o zákonnosti jednotlivých zákroků policistů ani nepřezkoumával legálnost těžby dřeva a nerozhodoval o ní. Pouze rozhodl, že dle jeho názoru šlo o nesprávný postup při rozpuštění neohlášeného shromáždění. „V odůvodnění rozsudku soud mimo jiné konstatoval, že se Policie ČR na místě nenacházela zbytečně. Její povinnost zasáhnout byla z důvodu ochrany života a zdraví občanů nezbytná,“ uvedla v úterý Kohoutová. Soud podle ní také připomněl, že policie se na místě ocitla ve velice nelehké situaci, mezi rozpornými rozhodnutími a vyjádřeními správních orgánů, rozhodnutím okresního soudu a samotnými účastníky blokády.