Děti ani nedutají, pozorují paní učitelku a pak do písanek krouží oblé tvary písmene c. Když se na ně Blanka Fabiánová zahledí, možná si vzpomene na stovky dalších děvčat a kluků, které jí prošly rukama. 

„Nejraději jsem měla zlobivější žáky, které bylo třeba zaujmout, zapálit, navnadit. U nich byl pokrok nejviditelnější, a to mi vždy přinášelo velkou radost,“ vypráví kantorka, která letos oslaví 84. narozeniny.

PRO DĚTI VŠECHNO

V její mateřské ZŠ Mezi Školami v Praze 5 o ní hovoří jako o pokladu a přírodním úkazu, který je všechny přežije. „Je to asi jediný člověk na světě, který mi v šest ráno děkuje, když mu zavolám s prosbou o suplování,“ směje se zástupkyně ředitele Marta Šefčíková.

Týdně tady na prvním stupni odučí zhruba jedenáct hodin a je vždy k dispozici. Fabiánová pomáhá jako asistentka i chlapci s Aspergerovým syndromem. K tomu má blízko, protože po maturitě začínala jako sociální pracovnice, pak si dodělala pedagogickou fakultu s aprobací přírodopis a chemie, třináct let byla ředitelkou ZŠ Truhlářská v Praze 1 a posledních 25 let působí na Lužinách.

„Paní učitelka Fabiánová dobře učí a dává nám pěkné známky,“ pochvaluje si druhák Honza. Jeho spolužačka Alice na otázku, co se jí na ní líbí nejvíc, upřímně vydechne: „Všechno.“ Není divu, upravená blondýna zaplňuje třídu noblesou, laskavostí a něhou. Děti se k ní rády vinou, jdou si pro pohlazení a povzbuzení, tedy pro to, co jim podle Blanky Fabiánové v dnešní době chybí. „Ty menší jsou otevřené a zvídavé, starší jsou už dost otrlé, zcela v zajetí mobilů, tabletů, počítačů.

Nevím, jak se to bude vyvíjet dál. Role učitelů se mění. Ti mladí si s žáky rozumějí přes moderní techniku, my ostatní se musíme učit spíš od nich,“ říká. Těší se, až to v květnu probere na třídním srazu se svými „dětmi“, kterým letos bude 70 let.

RODINNÉ STŘÍBRO

Ředitel ZŠ Mezi Školami Petr Vodsloň připomíná, že ať jsou ve školství jakékoli trendy, vyučovací proces je vždy vztahem mezi žákem a učitelem. „Osobnost pedagoga je rozhodující dnes stejně jako před třiceti lety. Blanka Fabiánová takovou osobností je,“ zdůrazňuje. Její přínos ovšem vidí i prakticky, neboť ve sboru s 42 pedagogy a 13 vychovatelkami denně několik lidí chybí, takže suplující učitelka, která je vždy po ruce, je rodinným stříbrem: „Klidně bych ji zaměstnal na plný úvazek.“

Není divu, pro Blanku Fabiánovou je totiž učení celý její život. „I od čtyřměsíční dcery jsem utekla do školy a v létě na tábor. Moje maminka se starala doma a já ve třídě. Nemohla jsem si pomoct, milovala jsem to a miluji pořád,“ přiznává.