Při pohledu na tabuli žákovských vzkazů, která dělala kulisy předávání cen pro vynikající učitele, člověka napadlo, že být dobrým kantorem je krásné. Posuďte sami: „Udělala jste ze mě mnohem lepšího člověka.“ Nebo: „Jen díky tomu, že jste mi věřil, že to zvládnu, jsem se už nebála ničeho.“ Případně: „Když o vás vyprávím. lidi mi vás závidí.“

U odborné poroty nejvíc zabodoval Václav Fiala (29), jemuž žáci napsali: „Jste týpek.“ Zajisté nevyhrál kvůli tomuto hodnocení, ale protože přesvědčil svými výkony při hodinách, a to nejen těch klasických, ale i vzdálených. Letošní 3. ročník Global Teacher Prize Czech Republic byl zcela odlišný. Poznamenala ho pandemie, jež před třemi měsíci zavřela školy. Porotci tak hodnotili nejen dlouhodobý přístup nominovaných učitelů k žákům, ale i jejich schopnost zvládnout distanční výuku.
Online výuka
Stříbrná Štěpánka Baierlová ze ZŠ Sušice například převedla celou školu na online během pár dnů. „Brala jsem to jako povinnost, protože moje aprobace není jenom matematika, ale také informatika. Vídali jsme se s dětmi přes videokameru, sbor se velmi semkl. Časem ale energie začala docházet, bylo těžké udržet pozornost dětí, a proto jsme rádi, že jsme zpátky ve škole,“ řekla učitelka, která si za jeden z cílů klade přitáhnout k robotice i dívky.

„V tomto ohledu je výhodou být ženou učitelkou, neboť osobní příklad táhne, moje žákyně jsou úžasné,“ směje se. Nemrzí ji přitom, že byla zrušena povinná maturita z matematiky. Souhlasí se svým přítelem, který příští rok na gymnáziu povede čtvrťáky a těší se, že se zbaví maturitních pout a bude učit „krásnou matematiku“.
Momentálně Štěpánka Baierlová pracuje na webináři, kde doporučí, co si ze vzdáleného vyučování odnést do toho běžného: „Dál budeme do hodin zapojovat technologie a využívat online kurzy pro vzdělávání učitelů.“ Finalisté ve svých medailoncích často hovořili o tom, že sázejí na propojování předmětů, podněcují samostatné myšlení žáků, kladou důraz na čtenářskou gramotnost i spolupráci s rodiči. Bronzový stupínek obsadil Alexis Katakalidis z Gymnázia Jana Nerudy v Praze, který dává přednost formativnímu hodnocení a aplikaci vědeckých poznatků do praxe.
Učit do penze
A jak se k učení dostal vítěz Václav Fiala, absolvent Přírodovědecké fakulty UK? „Vedl jsem příměstské přírodovědné tábory a tam jsem zjistil, že mě práce s dětmi velmi baví,“ sdělil Deníku. Vystudoval proto učitelství a už čtyři roky stojí před tabulí. „Je to skvělejší, než to vypadalo na začátku,“ míní.

Na žácích se mu líbí, že se nebojí říct svůj názor. „Vždycky je nechávám, aby se vyjádřili, protože jsem hrozně zvědavý, co si o dané věci myslí. Učím chemii, nechávám je nahlédnout pod pokličku a ptám se jich, jestli vidí její užitek pro praktický život,“ dodává Václav Fiala, který je také autorem Badatelského deníku, který kombinuje vlastnosti pracovního i poznámkového sešitu a badatelského portfolila.
„Náměty na výzkumné aktivity jsou velmi strohé, protože dětem neříkám, co a jak mají objevit, jen jim dávám ochutnávat, co by udělat mohly. Na co přijdou, je už na nich,“ říká pedagogický nadšenec z Prahy 10, který by rád učil až do penze.