Podle výzkumného šetření Ústavu speciálně pedagogických studií PdF UP z letošního roku učitelé jednoznačně preferují vzdělávání v běžných školách u žáků odlišného etnika se znalostí češtiny (77,5 procenta) a s mimořádným nadáním (70,8 procenta).

„Pokud zvažují vhodnost běžné školy pro žáky se zdravotním postižením, přiznávají ji většinově jako lepší alternativu pouze pro skupinu žáků s tělesným postižením (62,1 procento) a se specifickými poruchami učení (55,8 procenta),“ píše se v analýze. 

Pro žáky s lehkým mentálním postižením preferují vzdělávání ve speciální třídě běžné školy (44,6 procenta). Největší podporu vzdělávání ve speciálních školách získala skupina žáků se středně těžkým, těžkým a hlubokým mentálním postižením (88,9 procenta).

„Odpovědi nesvědčí o tom, že by koncepce společného vzdělávání získala širokou podporu pedagogické veřejnosti,“ říká autor výzkumu Jan Michalík. 


Módní trend?

Vychází z toho, že 56,7 procenta učitelů si nemyslí, že společné vzdělávání je přínosné zejména pro postižené děti. Dokonce 54 procenta respondentů z řad pedagogů v něm nevidí ani význam pro společnost a jako o módním trendu o něm hovoří 50,5 procenta z nich. 

Ministerstvo školství se rozhodlo situaci zklidnit vyláškou, která jednak ušetří zhruba miliardu korun, jednak přestává z přechodu dětí do hlavního vzdělávacího proudu dělat preferovanou variantu. „Záměrem je úprava systému podpory asistentů pedagoga a také snížení administrativní zátěže pro školy a školská poradenská zařízení spojenou se společným vzděláváním,“ sdělil Deníku tiskový odbor resortu.

V praxi to znamená, že se sníží počet asistentů pedagogů ze tří možných na jednoho. „Dochází k tomu především proto, aby se zamezilo kontraproduktivnímu vysokému počtu dospělých ve třídě při výuce. Pedagogičtí pracovníci by měli být ve třídě běžné školy maximálně dva, z toho jeden asistent financovaný ze státního rozpočtu“, píše se v důvodové zprávě ministerstva školství, kterou už připomínkovaly ostatní resorty. 

A ministr Robert Plaga (ANO) neprošel u všech hladce. Podle ministerstva zahraničí a spravedlnosti návrh odporuje mezinárodním úmluvám a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Jde především o redukci počtu asistentů a také o vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením (LMP). Vadí jim, že by se ve speciálních třídách, kde se vzdělávají děti s LMP, mohli učit i žáci s jinými handicapy. 

Spor a zařazení


„V úspěšných zahraničních systémech, jako je například finský, se žáci s lehkým mentálním postižením nevzdělávají odděleně, ale společně s žáky s jinými diagnózami nebo bez speciálních vzdělávacích potřeb,“ tvrdí naopak Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Naopak několik desítek stoupenců inkluze z řad odborné veřejnosti se proti vyhlášce, která má začít platit 1. března příštího roku, ostře ohradila v otevřeném dopise: „Řešením nedostupnosti kvalitního a na potřeby orientovaného vzdělávání pro žáky s postižením je implementace inkluzivního vzdělávání a zajištění dostačující podpory v běžných místních základních školách, nikoli opětovné rozšiřování možnosti umístění žáků do speciálních škol.“

Boj o vyhlášku znovu vzplane po Novém roce.