Konec levných učitelů je heslo školských odborářů, s nímž přišli na jaře, aby přesvědčili vládu, že bez razantních investic do lidí před tabulí se česká ekonomika, potažmo společnost nepohne dopředu. V případě ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) se ovšem vlamovali do otevřených dveří, neboť to byla právě šéfka resortu, která přišla 
s návrhem na minimálně desetiprocentní zvýšení kantorských platů. „Nezapomínejme, že jsou to učitelé, kteří do značné míry rozhodují o kvalitě všech profesí, neboť základní a střední školou projde opravdu každý," uvedla Valachová.

Vláda už v červnu rozhodla, že příští rok se zvedne tarifní složka učitelských platů o šest a pohyblivá 
o dvě procenta. Na to bude v rozpočtu vyčleněno 5,5 miliardy korun.

Včera se k úsilí o změnu poměrů ve školství připojil i ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Je-li pravda, že platy lékařů a učitelů byly po revoluci srovnatelné a dnes mají doktoři 60 až 75 tisíc měsíčně, zatímco učitelé berou 27 tisíc hrubého, tak je to nepřijatelné. Díky tomu, že se nám povedlo ušetřit peníze při správě státního dluhu, udělám maximum, abych našel dvě miliardy pro učitele i ostatní pracovníky ve školství už od letošního září," řekl Deníku šéf státní kasy. Kateřina Valachová dodala, že vláda by o 1,85 miliardy pro pedagogy a 260 milionech pro ostatní zaměstnance ve školství měla rozhodnout 24. srpna, takže už zářijová výplatní páska by vypadala mnohem přívětivěji. Zdaleka by ovšem nedosáhla 130 procent průměrné mzdy v Česku, tedy 34 407 korun, jak požadují odboráři.

Ve školství nejde jen o to, že nízké platy odrazují mužské zájemce o tuto profesi, ale že studium pedagogiky je pro maturanty třetí až čtvrtou volbou při výběru vysoké školy. Jinými slovy, za katedru chtějí jít jen v případě, že se nedostanou na atraktivnější obor. Značná část absolventů také nekončí ve třídách mezi dětmi, ale ve finančně zajímavějších odvětvích. Složitou situaci potvrzuje například zástupkyně ředitele ZŠ Mezi Školami v Praze 5 Marta Šefčíková: „Na konci června jsme ještě neměli vyřešené personální obsazení na příští rok. Na trhu práce moc volných a kvalitních učitelů není, přibyly nám třídy, chybějí angličtináři a francouzštináři."

ŠPATNÝ NÁPAD?

Daniel Münich z ekonomického institutu CERGE přitom upozorňuje, že jednorázový platový skok neřeší hlavní problém. „Důležitý je věrohodný politický příslib dlouhodobého růstu platů na výrazně vyšší úroveň než dnes. Už jen způsob, kdy se na poslední chvíli složitě a nepřehledně jedná o jednorázovém nárůstu bez jasného výhledu na 3 až 5 let, je signál pro případné nadané a chytré mladé zájemce o tuto profesi, že studovat na učitele v Česku je opravdu, ale opravdu špatný nápad. Stejně tak pro schopné mladší učitele před založením rodiny, které v profesi může věrohodný dlouhodobý příslib udržet," sdělil expert na vzdělávací systémy Deníku.

Méně důležité podle něj je, že „těch osm procent navíc vedle očekávaného růstu mezd v národním hospodářství kolem pěti procent opět nebude žádný zázrak, kterým by se obrovská platová mezera znatelně uzavřela".