Ze školství, kde pracuje 230 tisíc lidí s průměrným platem 18,5 tisíce korun, by tak mělo odejít 20 646 lidí. „Otázka stojí úplně jinak, totiž buď propouštění, nebo menší mzdový růst,“ řekl Deníku Kalouskův náměstek Eduard Janota. V resortech, kde nedojde k tříprocentnímu zeštíhlení, bude garantován růst mezd jen o 1,5 procenta, v těch ostatních pak o 4,5 procenta.

Odboráři o tom ale nechtějí ani slyšet. „Uspořádáme kampaň, která začne petiční akcí. Jestli se má společnost rozvíjet, musí investovat do školství, ne škrtat mzdové výdaje“ sdělil Deníku šéf školských odborů František Dobšík. „Ministerstvo s propouštěním učitelů nesouhlasí, snižování úředníků je možné, zjednodušení servisní správy také, ale sahat přímo do škol není rozumné,“ řekl Deníku vrchní ředitel kabinetu ministryně školství Petr Roupec.

Řešením sloučení škol

Učitelé se tak budou muset rozhodnout, zda přijmou výpověď, nebo při očekávané tříprocentní inflaci půjdou s platem dolů. Neplatí totiž rovnice, že díky přirozenému úbytku žáků nebude potřeba tolika kantorů. „Počty dětí sice klesají, ale ne tak, aby se ze dvou tříd dala udělat jedna. Jediným, nikoli však pozitivním řešením by bylo slučování škol,“ soudí ředitel ZŠ Pertoldova v Modřanech Vladimír Cícha.

Náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast školství Václav Červený (KDU-ČSL) ale tvrdí: „Nemůžeme si myslet, že ufinancujeme třídy s patnácti žáky, v mnoha zemích platí limity. Když pod ně počet dětí klesne, škola ztrácí právní subjektivitu.“ Podle Dobšíka ale ušetřené peníze stejně nejdou na platy učitelů. „Letos jsou tyto prostředky vynakládány na navýšené počty hodin. A příští rok už se s nimi vůbec nepočítá,“ uzavřel šéf odborů.