Důvod je jasný. Rodiče si přejí, aby se děti učily angličtinu od co nejútlejšího věku. V tom se potkávají s názorem ministra školství Marcela Chládka, který by rád prosadil výuku cizího jazyka minimálně od první třídy základní školy.

Pochopitelně vše záleží na tom, kolik kvalifikovaných pedagogů bude k dispozici. 
I proto je zájem učitelek z mateřinek potěšitelný. Metoda Wattsenglish, kterou už osm let v Česku rozvíjí právě Steve Watts, je jednou z cest k přirozenému zvládnutí základů angličtiny. „S dalším jazykem je možné začít kolem třetího roku, děti jsou na jeho osvojování nastavené, je to pro ně přirozená situace. Nepřemýšlejí o tom, všechno chtějí vyzkoušet, rády cvičí, pohybují se. A rodiče už si uvědomují, že děti budou další jazyk v životě potřebovat," potvrzuje názor, že s angličtinou je ideální začít už ve školce, dětská psycholožka Zuzana Sedláčková.

Vtip dvacetiminutových lekcí je v tom, že školky nemusejí složitě shánět živé rodilé mluvčí, ale k dětem promlouvají prostřednictvím čtyřminutového vstupu na videu. Je na učitelkách, jak kluky a děvčata s filmovým Stevem Wattsem propojí. „Někdy si ředitelka najme lektora, ale neprověří si jeho pedagogické vzdělání, čímž tato výuka nemusí být úplně kvalitní," říká Eva Brabcová 
z České školní inspekce.

V případě Wattsenglish ale hlavní tíha hodiny leží na kvalifikované učitelce. „Vůbec to nemusí být absolventka pedagogické školy se zaměřením na angličtinu. U předškoláků je důležitější její profesní pedagogická kompetence, schopnost děti zaujmout a nenásilně jim zpřístupnit cizí jazyk," vysvětluje Jiří Šoltys, ředitel Liberecké jazykové školky, o. p. s. Část výuky dokonce probíhá, aniž by děti promluvily, pouze plní anglické pohyby v praxi, dotýkají se předmětů, běhají ke dveřím, šplhají, plíží se. Konkrétní činnost se jim tak v budoucnu propojí s anglickým výrazem. „V podstatě jde 
o osvojení 200 základních slov a frází, to úplně stačí," soudí Jiří Šoltys.

Nejen jazyky

Zatím se ve školkách za podobné lekce většinou platí, protože probíhají v rámci zájmové činnosti. Jakmile se stanou součástí školního vzdělávacího programu (ŠVP), o čemž rozhodují jednotlivá předškolní zařízení, jsou zdarma. Ne všechny školky, ať už kvůli věku učitelek, či nedůvěře vedení, anglické lekce do školního programu zařazují.

Národní plán výuky cizích jazyků přitom existuje devět let a ministerstvo školství výuku angličtiny alespoň v posledním ročníku MŠ jednoznačně podporuje, i když nenařizuje – právě z personálních důvodů. „Pokud se anglický jazyk do ŠVP zařadí jako výuka, ne jako kroužek, problém se vyřeší. A pokud budou učit angličtinu učitelky MŠ, nevidím v tom žádný problém. Jen je potřeba ostatním dětem zařídit také výuku ze ŠVP, pak bude vše v pořádku," vysvětluje inspektorka Eva Brabcová.

Nejen cizími jazyky je ovšem člověk živ. Ministr Marcel Chládek (ČSSD) klade důraz i na polytechnický rozvoj malých dětí. Na tyto dovednosti cílí 92 projektů změřených na vzdělávání učitelů mateřských škol z evropského Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Na výzvu bylo vyčleněno celkem 500 milionů korun, které budou vyčerpány do 
30. června 2015.

100 dní Chládka