Evropské lesy, včetně těch českých, mají být ještě zelenější než dnes. Počítá s tím Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal), která se dotkne i hospodaření s nimi. Český postoj je zatím opatrný. Lesní porosty mají být divočejší s menším počtem zásahů člověka, to ale přináší i jistá negativa. „Lesy postupně projdou vizuální změnou. Budou méně přehledné, hůře prostupné. V případě požadavků na omezení lesnického hospodaření a ponechání stromů v lese se zvýší riziko pádu stromů nebo jejich částí,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Jinak se ale podle něj návštěvníků lesů chystaná opatření nedotknou.

Horší to však budou mít jejich majitelé, kteří se budou muset potýkat s větší administrativní zátěží. „Případné příliš striktní požadavky na změnu lesnického hospodaření a jeho omezování spolu se zdražováním vstupů, především energií, mohou snížit schopnosti samofinancování lesnictví,“ obává se Bílý, jenž očekává tlak na omezení těžby dřeva. Podle něj to ohrožuje dřevozpracující průmysl a může významně navýšit ceny dřeva i způsobit jeho nedostatek.

Ten by ovšem mohl znamenat zásadní překážku pro plánovaný rozvoj staveb ze dřeva, se kterými naopak Green Deal počítá. „Dřevostavby budou hrát ve stavebnictví čím dál větší roli nejen díky rychlosti výstavby, ale také díky dobré energetické náročnosti,“ uvedl už dříve ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Dosud většímu rozšíření dřevostaveb bránily zejména různé normy, především požární. Ty se však mají časem upravit. Dřevěné stavby se totiž dají postavit rychleji než zděné a jejich výstavba je až pětkrát méně náročná na energie. Po změně norem by tak mělo být jednodušší stavět dřevostavby až do výšky 22,5 metru a využít dřevo i u vhodných veřejných zakázek. Energeticky pasivní dřevostavby by měly navíc dostávat dotační i daňovou podporu.

Dům ze dřeva. Ano, či ne?

Podíl dřevěných staveb v Česku sice roste, ve srovnání se zahraničím přesto příliš pomalu. Podle statistických údajů činil v roce 2000 jejich podíl jen 1,4 procenta, v roce 2022 to bylo 14,1 procenta. Pro srovnání, v Rakousku mají podíl 33 procent, ve Švédsku dokonce až 90 procent. Dřevostavby jsou sice z ekonomického pohledu výhodnější, tento materiál ale může být choulostivější. Je třeba si dát pozor zejména na působení vlhkosti. Lidé je mohou kontrolovat třeba díky moderním technologiím vybaveným inteligentními senzory.

Nový speciál Deníku, který se týká takzvané Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu. Důležité články postupně najdete ZDE.

Bez státní podpory rozvoje dřevostaveb se podle odborníků české lesnictví může dostat do potíží. Cena českého dřeva totiž patří k nejvyšším na světě. „To dostává české pily pod finanční tlak,“ uvedl lesnický analytik Aleš Erber. „Pokud větší vlastníci lesů, především ti státní, nebudou mít větší ochotu dávat více dřeva na český trh, bude mít celá řada pil problém,“ konstatoval.

Jako dobrý signál pro budoucnost Erber vidí nedávné schválení vládní politiky pro dřevo, která je považuje za strategickou surovinu. „Očekávám, že stát podpoří tento zelený sektor, který může rychle, efektivně a výhodně pro český rozpočet dekarbonizovat průmysl, vyřešit bytovou krizi a snížit stavební odpad,“ prohlásil Erber. Důležité ale podle něj bude, aby stát pro dřevostavby snížil daň z nemovitosti i daň z přidané hodnoty a také lépe nastavil dotační podmínky.

Úřady s jejich lepším dotováním počítají. Dřevostavby jsou totiž vhodné, neboť mohou vydržet třeba i déle než sto let. „Rádi bychom zvýhodnili nové energeticky úsporné dřevostavby – rodinné a bytové domy – v rámci připravovaného redesignu našeho nejúspěšnějšího programu Nová zelená úsporám,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Nová pravidla by mohla platit od začátku roku 2025.

Veřejné budovy by mohly dostat podporu zase z Modernizačního fondu nebo výnosů emisních povolenek. „Zároveň však chceme usnadňovat jejich povolovací proces, který je v tuto chvíli složitý,“ dodal Hladík.