Za několik dnů, 24. února, si připomeneme dva roky od začátku války na Ukrajině. Proč se prezident Vladimir Putin přepočítal a neobsadil sousední zemi během několika dnů? Bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza k tomu v rozhovoru pro Deník uvedl: „Tajné služby a armáda mu říkaly, že Ukrajina se bránit nebude, nebo jen symbolicky a že je tam silná pátá kolona, která převezme iniciativu a vládu nad zemí. Z toho vycházel a nepočítal s jiným vývojem. Velké množství jednotek soustředil na hranici, ale ty sloužily jen k odstrašení, aby Ukrajince nenapadlo se bránit. Avšak oni to udělali, protože jejich armáda se od anexe Krymu připravovala na možnou válku s Ruskem. Dokázala přejít z rigidního systému velení na flexibilní západní styl, kdy se i nižší stupně velení rozhodují samy a jsou v boji schopny reagovat na aktuální situaci. Mimo jiné i díky tomu to Ukrajina ustála a vyhrála bitvu o Kyjev, Černihiv a následně dobýt zpět Charkovskou oblast.“

Výstižná paralela se sudetskými Němci

A co soudí o argumentu Putnových zastánců, že mu nešlo o její obsazení, ale o osvobození obyvatelstva ruského původu v oblasti, kde později vznikly separatistická Luhanská a Doněcká republika? Poukazují na jeho pronásledování, snahu omezit používání ruštiny jako úředního jazyka a tak dále. Lze takto z hlediska mezinárodního práva argumentovat?

Prezident Volodymyr Zelenskyj mění velení ukrajinské armády:

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve městě Buča nedaleko Kyjeva
Změny v ukrajinském velení pokračují. Generální štáb má nového náčelníka

„Tak se vraťme do 30. let minulého století a podívejme se na sudetské Němce. To byl přece modelově stejný případ. Adolf Hitler – a to ho nepřirovnávám k Putinovi, ale pouze konstatuji – hlásal, že je třeba ochránit zájmy německého obyvatelstva v Československu. To bylo podle Konrada Henleina pronásledováno, likvidováno a nebyla umožněna jeho účast na fungování státu, a proto osobně žádal o pomoc kancléře Hitlera, aby situaci vyřešil. To je výstižná paralela. Ruská federace v posledních letech začíná podobně mluvit i o Pobaltí. V Lotyšsku je velká ruská menšina, která nemá občanství a nemůže hlasovat v lotyšských volbách. Znamená to, že tam Rusko může vpadnout? Pokud bychom to připustili, mohlo by Rusko touto optikou přepadnout jakýkoli stát, kde žije ruská menšina.“

Únava jako faktor vývoje na bojišti

Ukrajina se aktuálně nachází ve složitém období, neboť velká ofenziva, k níž mělo dojít na jaře minulého roku, neskončila úspěchem. Ukrajinci mohou být frustrovaní. Jde o podstatný faktor směrem k bojišti? „Je to důležitý faktor, byť zdůrazňuji, že ta loňská ofenziva nebyla obrovský neúspěch, jak se občas píše. Ukrajinská armáda vyhrála bitvu o Černé moře, což je velice podstatná součást války. Ještě před půlrokem jsme řešili, jak velkou tragédií bude pro ukrajinskou ekonomiku a třetí svět odstoupení Ruska od obilné dohody. Díky vyhrané bitvě o Černé moře už to není téma. Ukrajina si vlastními vojenskými prostředky vybudovala koridor, kudy proudí obilí. Pozemní ofenziva skutečně narazila na určitá úskalí a cíle armádního vedení, tedy rozetnutí ruských vojsk vedví a separace Krymu, nebyly naplněny. Jedním z důvodů bylo právě odložení ofenzivy z dubna na červen. Ruská armáda mohla pokračovat v opevňovacích pracích a je-li v něčem dobrá, tak vedle elektronického boje je to právě fortifikační činnost. Obranu Rusové uměli a umějí,“ míní Vlastislav Bříza.

Co soudí o výměně velitelů ukrajinské armády a jak vnímá nedávná slova Donalda Trumpa na adresu spojenců, jimž podle něj USA nepřijdou na pomoc v případě napadení Ruskem, pokud nebudou plnit své závazky vůči NATO?

Dočtete se v pátečním tištěném Deníku.