Deník před časem přinesl příběh šestnáctiletého ukrajinského studenta Jaroslava, jenž uprchl před ruskými agresory z Charkova. Celý rok se intenzivně připravoval na přijímačky na střední školy. Ač si nechal dát matematický test v češtině, obdržel 42 bodů z padesáti. Brzdily ho ale nízké body z češtiny, i když hovoří už celkem plynule.

Jaroslav (16) se rok připravoval na přijímačky v Adaptačním centru Paměti národa a zařídil si i další soukromé doučování. Nakonec byl přijat ve 2. kole na jednu z pražských škol.
U přijímaček mi dali z češtiny nula bodů, nechápu to, říká zklamaně Jaroslav

Přijímací zkoušky z českého jazyka pro Ukrajince si každá škola dělala po svém a rozdílně přistupovala i k jejich hodnocení. „Je těžké nerozčílit se, když celý rok dřete, naučíte se česky a oni vám stejně řeknou: Děláte chyby v koncovkách, bohužel,“ popsal své pocity Deníku.

Ukrajinci u přijímaček na střední školy

• Počet uchazečů o čtyřletý obor SŠ: 89 729
• Z toho Ukrajinců: 2609 (2,9 %)

Zdroj: Cermat

Brzy poté se ale po odvolání na jeden maturitní obor přece jen dostal. Redakce oslovila s jeho příběhem ministerstvo školství a Českou školní inspekci a zajímala se o nastavení podmínek těchto alternativních zkoušek pro cizince.

Jak popsala mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová, způsob přijímání zahraničních uchazečů na střední školy upravuje školský zákon. Na jejich žádost se jim promíjí přijímací zkouška z češtiny, její nezbytná znalost pro vzdělávání v daném oboru se ověří rozhovorem.

Přijímací testy na střední školy? I suverén by si měl natrénovat formát odpovědí.
Řada škol nechce Ukrajince jen proto, že s nimi bude práce, říká šéf češtinářů

„Způsob ověření není legislativně jednoznačně ukotven, každá škola si jej přizpůsobuje svým vlastním potřebám. Výsledkem hodnocení vykonaného rozhovoru je pak souhlasné či nesouhlasné stanovisko. Může se tedy stát, že na jednom oboru bude výsledkem stanovisko souhlasné, na druhém nesouhlasné,“ uvedla Lednová.

Průmyslovka koncovky neřeší

Náměstek ústředního školního inspektora Karel Kovář vysvětlil, že právě kvůli rozdílným požadavkům na zvládání češtiny dle typu studia se ponechává rozhodnutí v rukou škol.

„Na střední průmyslové škole zcela jistě nemá jít o posuzování koncovek nebo gramatických kategorií, ale o posouzení schopnosti dorozumět se, a to i s ohledem na oborovou terminologii,“ uvedl.

Zdroj: Youtube

Kdo dostane souhlasné stanovisko, tomu je přiděleno ve výsledkové listině pořadí na základě redukovaného hodnocení, v němž se nezohlední test z češtiny.

„Česká školní inspekce nemůže ze zaslaných informací rozhodnout, zda škola ve vámi popsaném případě oprávněně posoudila, že uchazeč nemá dostatečné znalosti českého jazyka, nezbytné pro vzdělávání v daném oboru,“ reagoval Kovář.

Ukrajinští teenageři Jaroslav, Anhelina a Vadim.
Tisíce ukrajinských teenagerů nemají kde studovat. Letos zájemci neměli šanci

Ministerstvo školství uspořádalo pro ředitele k vedení přijímacího rozhovoru seminář a vydalo také metodický materiál. „Intenzivně se snažíme, aby uchazeči z Ukrajiny měli adekvátně nastaveny podmínky přijímání. Oproti jiným cizincům mohli vykonávat jednotnou zkoušku z matematiky v ukrajinštině, přeložena jim rovněž mohla být i školní zkouška nebo se jim automaticky prodlužoval čas. V případě, že neměli doklady o předchozím vzdělání, mohli je nahradit čestným prohlášením,“ vyjmenovala Lednová.