Hned 24. února 2022, tedy v den napadení Ukrajiny ruskými vojsky, vyšel na webu Czexpats.org text, v němž spolek nabízel pomoc ukrajinským vědcům a studentům utíkajícím před válkou při hledání pracovních a studijních příležitostí. Spojil při tom své síly s portálem ResearchJobs.cz, který se zaměřuje na monitorování nabídek ve výzkumu, vývoji, inovacích a na akademické půdě.

„V této souvislosti vyzýváme české univerzity a výzkumné instituce, aby ohrožené skupiny obyvatel Ukrajiny přijaly a poskytly jim veškeré prostředky potřebné k pokračování jejich výzkumu či studia,“ stálo mimo jiné v prohlášení.

„Vědcům, kteří nás kontaktují, pomáháme nalézt uplatnění v jejich oboru, zorientovat se v českém vědeckém prostředí a informovat je o zajímavých grantových výzvách,“ popsala koordinátorka pomoci Ukrajině Petra Luláková.

Snaží se také podpořit jejich zdárnou integraci do českého akademického prostředí. „Každý měsíc organizujeme ukrajinsko-česká vědecká setkání, kde mohou kolegyně a kolegové z Ukrajiny v neformální atmosféře navazovat tolik potřebné kontakty. Na jaře a přes léto byl značný zájem i o náš buddy program, v jehož rámci jsme propojovali ukrajinské vědce s jejich českými buddies z podobného oboru,“ uvedla Luláková. Buddy znamená v angličtině doslova „kámoš“, jde o jakéhosi osobního průvodce nováčka v dané instituci.

Volodymyr Poltorak ve své provizorní pracovně v Orientálním ústavu AV ČR, která slouží i jako knihovna jihokorejských publikací
Ukrajinská rodina našla záchranu v ČR. Bádám, manželka učí ve škole, líčí vědec

Do poloviny ledna se na ně obrátilo přibližně 150 ukrajinských vědců, z čehož jich čtyřicet díky nim našlo práci v Česku či v zahraničí. Největší vlna žádostí o pomoc byla na jaře, ihned po propuknutí válečného konfliktu. „V současnosti se na nás obrací výrazně nižší počet vědců a snažíme se tedy více soustředit na jejich další dlouhodobější podporu u nás,“ doplnil koordinátor.

Ve většině akademických oborů o kvalifikaci uchazečů rozhodují zkušenosti, prokazované například seznamem publikací. V právnických a lékařských oborech ovšem představuje překážku složité a pomalé ověřování diplomů. „Kvůli tomu nemohou vysoce kvalifikovaní odborníci nastoupit na místo, které by jinak přesně odpovídalo jejich profilu,“ upozornila Luláková.

Situaci komplikuje jazyková bariéra 

Jednu z potíží představuje jazyková bariéra. Bez znalosti angličtiny nebo alespoň češtiny není většinou možné nalézt ve vědeckých institucích uplatnění. „Problémem je i jiné zastoupení oborů v Česku a na Ukrajině. Řada odborníků například na ukrajinskou filologii či důlní inženýrství u nás nenalezli uplatnění zkrátka proto, že tyto na Ukrajině rozšířené obory jsou u nás zastoupeny spíše okrajově, pokud vůbec,“ dodala.

Kongresové centrum Praha, metropolitní asistenční centrum na pomoc Ukrajině, 15. 3. 2022
Přišla k nám ukrajinská elita a dělá tu pomocné práce, upozorňují experti

„Překvapilo mě, jak jsou vědecká pracoviště v Praze mezinárodní. Jde o týmy, které jsou poskládané z různých národností a mluví se tu tedy anglicky. Angličtina zároveň není pro většinu lidí rodný jazyk, takže tu obstojím se svou úrovní,“ pochvaluje si ukrajinský historik Volodymyr Poltorak, jemuž Czexpati pomohli najít místo v Orientálním ústavu Akademie věd. „Někteří mí zahraniční kolegové mi říkají, že tu žijí roky a stále se češtinu učí. Pro mě jako Ukrajince to nebyl problém,“ doplnil. 

Podle vyjádření spolku se Czexpats také snaží o podporu vědy na Ukrajině a na propojování ukrajinských institucí s českými. Řeší rovněž, jak podpořit obnovu celého ukrajinského vědeckého sektoru.