Do sněmovny doputovaly dvě petice, které jsou v přímém rozporu. Tu, která ratifikaci úmluvy podporuje, podepsalo 10 556 lidí, opačný názor vyjádřilo 12 362 občanů. Zástupci obou táborů se včera sešli na jednom z nejbouřlivějších veřejných slyšení petičního výboru. Emoce nebudí ta pasáž úmluvy, kde se hovoří o potřebě boje proti násilí na ženách, ale odstavce obsahující pojem gender.

„Na tomto označení se točí protistrana, ačkoli text úmluvy jasně říká, že násilí je třeba trestat bez ohledu na to, na kom je pácháno,“ uvedla předsedkyně sněmovního sociálního výboru Radka Maxová (ANO). Článek 14 úmluvy hovoří o tom, že děti by měly být vedeny k vnímání rovnosti mezi ženami a muži, genderových rolí bez stereotypů, ke vzájemné úctě a nenásilnému řešení konfliktů v mezilidských vztazích.

Piťhova apokalypsa

Rozruch kolem úmluvy rozpoutal kněz Petr Piťha, který ve svém nedávném kázání text ostře odsoudil. „Vaše rodiny budou roztrženy a rozehnány. Bude k tomu stačit, že dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž. Za každý nesouhlas budete deportováni do nápravně-výchovných pracovních táborů vyhlazovacího charakteru. Homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu,“ uvedl Piťha. Podle Maxové právě jeho proslov přiměl některé poslance a senátory ke změně názoru a aktivní podpoře Istanbulské úmluvy.

Ratifikací dokumentu by se měli poslanci a senátoři zabývat počátkem příštího roku. „Pro hnutí ANO je to jedna z priorit, kdybychom ji nepodporovali, znamenalo by to, že hnutí ANO je k násilí lhostejné,“ sdělila Maxová na dotaz Deníku. Text podporuje ČSSD i Piráti, proti jsou lidovci, částečně ODS a SPD. Ani klub ANO ovšem není jednotný. Proti úmluvě se staví například poslanci Patrik Nacher a Aleš Juchelka. Oba soudí, že odmítání úmluvy neznamená schvalování násilí. Juchelka je například přesvědčen, že k všestranné podpoře obětí domácího či jiného násilí může a má docházet, aniž bychom přijímali závazky, jejichž dopad není jednoznačný.

Boření mýtů

Na současné debatě je pozitivní vzedmutý zájem o danou problematiku, který s sebou nese i boření různých mýtů. Podle průzkumu Focusu si například 58 procent dotázaných stále myslí, že za znásilnění je spoluzodpovědná oběť tohoto trestného činu (chovala se koketně, byla nevhodně oblečena, šla bez doprovodu atd.).