Z těchto skutků ho státní zástupce Tomáš Milec obžaloval v souvislosti s hrozivě vyhlížející nehodou na 24. kilometru brněnské dálnice D1, na jejímž vzniku se Lacina podílel dopoledne 22. března. Média dokonce tomuto 41letému manažerovi pivovarských obchodů přiřkla přezdívku „pirát z D1“. Záběry kamery sledující provoz na dálnici totiž ukazují, jak jeho černý superb vystrčil z dálnice jiné, pomaleji jedoucí vozidlo. Červená Mazda 323 vyletěla v kotrmelcích do pole, několikrát se převrátila a zůstala ležet na střeše v křoví na okraji lesa. Jako zázrakem vylezla posádka ze zničeného auta bez vážnější újmy. Tehdy 25letá řidička vyvázla s popáleninou v obličeji od airbagu, její 29letý spolujezdec dokonce ani nepotřeboval lékařské ošetření.

Žalobce Milec je přesvědčen, že řidič superbu způsobil nehodu úmyslně. Zřejmě šlo od odplatu za to, že ho mazda předjíždějící levým pruhem kamion přibrzdila v jízdě. „Obžalovaný jel těsně za tímto automobilem a když se mazda zařadila před kamion, snížil rychlost a při souběžné jízdě na její osádku vzrušeně gestikuloval a křičel. Pak prudce najel pravou částí vozidla na auto poškozené a došlo ke střetu, jímž byla mazda vymrštěna mimo těleso dálnice,“ popsal Milec incident tak, jak jej viděli vyšetřovatelé.

Nezvládnutý manévr

Lacina ale úmysl odmítá. Podle jeho slov šlo jen o nezvládnutý manévr – chtěl se prý zařadit do pravého pruhu před mazdu, aby uvolnil cestu rychle jedoucímu autu za ním. Popřel také, že by na posádku druhého auta ukazoval obscénní posunky. Bylo to prý přesně naopak. „Viděl jsem, že řídí žena a její spolujezdec na mě gestikuloval; sahal si na čelo,“ předložil soudu svoji verzi s dodatkem, že si si důvod neuměl vysvětlit a také si těchto těchto posunků nevšímal; pouze mávl rukou. Připouští pouze, že jednou zatroubil – prý aby na sebe upozornil řidičku mazdy, o níž měl dojem, že kamion začala předjíždět, aniž měla tušení o vozidle za sebou. Usuzoval tak podle toho, jak mu vjela do jízdní dráhy a přiměla ho brzdit.

Spolujezdec z havarovaného auta Marek S. ale trvá na tom, že to byl právě obžalovaný, kdo jako první začal s výmluvnými gesty. „Ukázal na nás vztyčený prostředníček, já mu oplatil stejně. On pak gestikuloval a křičel výrazněji, malinko zrychlil – a stočil vozidlo na naše,“ přiblížil komunikaci mezi členy posádek obou aut. Mimochodem – všichni tři aktéři nehody mají vysokoškolské vzdělání.

Obžalovaný Lacina však rázně popírá, že by se za volantem choval agresivně. „Jsem disciplinovaný řidič a na dálnici mám strach z policejních passatů,“ přesvědčoval soud. Zdůrazňoval, že kolize z pohledu přímo od volantu nevypadala nijak hrozivě – dokonce ani nezaznamenal žádný střet. Až když ve zpětném zrcátku viděl oblaka prachu, poznal prý, že se „stalo něco hrozného“. Proto zastavil a volal pomoc. Na otázku předsedy senátu Ivo Zelinky ale připustil, že ze záznamu kamery se jeho manévr jevil podstatně dramatičtěji. „Vůbec jsem nevěřil, že je to tahle nehoda,“ přiblížil své dojmy poté, co zhlédl záběry v televizním zpravodajství. „Byl to úplně jiný dojem než když jsem byl vevnitř,“ konstatoval. „Mně šlo o to rychle uvolnit levý pruh; přišlo mi to jako standardní manévr. Na tom videu už mi to tak nepřipadalo,“ připustil.

Státní zástupce věří v prokázání úmyslu

Státní zástupce Milec si je jistý, že svědecké výpovědi i znalecké posudky přesvědčí soud jak o vině obžalovaného, tak o jeho úmyslu. Vždyť například jeden z řidičů, kteří kolizi viděli, jasně řekl: „Manévr to byl nepochopitelný a zjevně nebezpečný. Nespekuloval jsem, že by to mohl být gangsterský čin, a domníval jsem se, že řidič superbu zaspal, zřejmě se pak lekl a strhl to…“

Pokud bude obžalovaný uznán vinným, hrozí mu pět až 12 let vězení. Naopak obhajoba hodlá úmyslný čin zpochybňovat. Už po prvním dni soudního líčení je zřejmé, že dalšími argumenty ve prospěch obžalovaného se také stanou účinná lítost a fakt, že již před procesem uhradil způsobenou škodu – zaplatil jak poničené auto, tak rozbitý notebook a další převážené věci. Dokonce platil i údajnou škodu na svodidlech, jež prý ve skutečnosti ani poškozena nebyla.

Naopak v neprospěch obžalovaného hovoří nejen charakter činu, kdy nebylo jeho zásluhou, že nedošlo k fatálním škodám na zdraví, ale i skutečnost, že posádka mazdy se dodnes potýká se šrámy na duši. Řidičce prý pomohla péče psychiatra – dodnes ale odmítá sednout za volant. „Zaujala jsem takový postoj, že auto nechci a řídit nebudu,“ prohlásila mladá žena. Rovněž spolujezdec vypověděl, že se při řízení necítí ve své kůži – zvláště na dálnici. Soud bude také hodnotit chování obžalovaného na místě nehody: posoudí, kdy a kde zastavil (v tom se výpovědi svědků liší), jak se zajímal o pomoc posádce nabouraného auta…

Jednání soudu je naplánováno do pondělka – v podobných případech ale bývá obvyklé, že se líčení protáhne kvůli doplnění dokazování. „Pokud bude vynesen rozsudek nyní, bude to v pondělí odpoledne,“ řekl Deníku soudce Zelinka.