„Horní hranice trestu se zvýší o třetinu až polovinu,“ řekl. Zatímco nyní si ten, kdo bere úplatek, mohl odnést maximálně osmiletý trest, nově to bude o čtyři roky více. I když jde zdánlivě jen o výši trestu a samo o sobě to nízký počet odhalených případů nezmění, právník a bývalý protikorupční policista Václav Láska to vítá. „Bude to mít odstrašující efekt. Ty tresty jsou u nás tak nízké, že i při prokázané korupci to téměř vždy končí podmínkou,“ řekl.

V Česku je zatím ročně za přijímání úplatku odsouzeno v průměru třicet lidí. Ze 158 odsouzených za posledních pět let jen jediný úředník skončil za mřížemi. Zbytek dostal peněžitý či podmíněný trest. Za nabízení úplatku bylo odsouzeno 423 lidí, z toho zhruba desetina nepodmíněně.

To, že korupce je trestána málo, ukazuje i případ „pět v českých“, kdy nyní hrozí dvanáctileté vězení hlavnímu aktérovi kauzy, tajemníkovi expremiéra Grosse Zdeňku Doleželovi. Jenže ne za korupci, ale za podvod. Za stejný čin, ohodnocený jako korupce, by mu hrozilo pět let. „Přitom korupce je podvod vůči státu, mělo by to být trestáno minimálně stejně,“ říká Láska.

Novela trestního zákona, kterou Pospíšil už odeslal do vlády, také stanoví, že neoznámení korupce bude nově trestným činem. „Soudy také budou muset uložit trest zákazu činnosti,“ dodal ministr. Novela, která by podle Pospíšila mohla začít platit příští rok, by měla i usnadnit boj proti praní špinavých peněz. Dosud bylo totiž nutno prokázat přesný původ peněz a praktickynešlo zajistit peníze, které byly získány trestnou činností v zahraničí či šly přes zahraniční konta.

Finanční úřady chce také částečně zbavit mlčenlivosti, aby mohly oznamovat případy korupce. Pospíšil si není jist, zda by se měl v boji proti korupci zavést i institut agenta-provokatéra, který používají na Slovensku. „Zatím o tom diskutujeme. Stejně jako o tom, zda stanovit beztrestnost korunního svědka,“ řekl Pospíšil.