Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Upravené bílé stopy ničí bruslaři i pěší

Šumava – Vymáhání sankcí za zničení upravené stopy je složité, nepomáhá ani obecní vyhláška.

6.2.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/David Taneček

„Když vidím, jak si to bruslař žene přes obě dvě stopy, nejradši bych ho vzal hůlkou,“ rozčiloval se u Modravy běžkař Vlastimil Šmarda z Prahy po dotazu, zda se setkal s poničenou běžkařskou stopou. „Jezdím na Šumavu už dvacet let, tenkrát jsme si stopy museli prošlapávat sami a problémy nebyly. Dnes, když jsou stopy perfektně upravené rolbou, je kolikrát půlka trasy rozježděná od bruslařů nebo rozšlapaná od pěších a od psů. Když chce někdo bruslit, může jezdit tam, kde na to je místo, a neničit stopu ostatním,“ dodal.

Spory mezi vyznavači klasického stylu a bruslení plní každou zimu také diskuzi na internetových stránkách Bílá stopa, na kterých šumavská informační střediska zveřejňují aktuální stav běžeckých stop. Bruslaři často namítají, že tras upravených pro bruslení je na Šumavě málo. Podle starosty Modravy Antonína Schuberta je ovšem většina šumavských cest příliš úzká, než aby šly vyříznout dvě klasické stopy a mezi nimi pás pro bruslení.

Rozšířit nelze

„Kritici často přicházejí s radou, aby se stopotvar rozšířil tak, aby byl pás mezi stopami širší. Rolba upravuje sníh v šíři, dejme tomu, tři a půl metru a do této šířky se musí vejít dvě stopy i prostor pro hůlky. Stopotvar sice lze rozšířit tak, aby stopy byly až na kraji upravovaného pásu, v tom případě ovšem běžkař bude pravou hůlku zapichovat do neupraveného sněhu, hůlky se budou lámat, není to prostě možné. Když vezmu například konkrétně cestu z Modravy na Březník, není ani kam ji rozšířit. Z jedné strany je les, z druhé potok. Stejné je to na Javoří pilu i z Filipovy Huti na Prameny Vltavy. Na úzké lesní silničce není možné upravit dvě stopy tak, aby mezi nimi zbyl ještě dostatečně široký pás na bruslení, jako lze třeba mezi Kvildou a Horskou Kvildou, kde jsou trasy vedené po loukách,“ vysvětlil Schubert. Většina návštěvníků Šumavy jsou podle něj turisté, kteří jezdí klasickým stylem, a zejména pro ně je nutné trasy upravovat.

Pouze pro „klasiku“ jsou upravovány všechny trasy také na Železnorudsku, kde mohou bruslaři využít okruhy u lyžařských areálů na Špičáku a Nad nádražím. Naopak na Prášilsku se snaží uspokojit vyznavače obou stylů a s poškozováním stopy bruslaři problémy nemají. „Většinu tras upravujeme tak, že je jedna klasická stopa a vedle pás na bruslení. Já sám jezdím na běžky často a nějaké zásadní poškození stopy bruslením jsem nezaznamenal,“ řekl Deníku starosta Prášil Libor Pospíšil.

Pěší míří na jezera

Oproti Modravě, kde většině pěších turistů stačí pro ně udržovaný okruh z Modravy přes Tříjezerní slať, Rokytu a Hradlový most, mají ovšem na Prášilsku problémy právě s pěšími turisty. „Jde hlavně o trasy na Prášilské jezero a jezero Laka. Správa parku sice upravuje trasy pro pěší na Gsenget a podél Prášilského potoka, ale na druhou stranu chápeme, že třeba Prášilské jezero chtějí vidět i lidé, kteří na běžkách nejezdí. V současné době to řešíme, snažíme se najít nějakou variantu, aby se na Prášilské jezero dostali v zimě i pěší, problém je ovšem v tom, že tam vede pouze jedna cesta. Minimálně pro sněžnice si myslím, že se nám povede do příští zimy nějaký přístup vymyslet,“ dodal Pospíšil.

Do úpravy stop investují obce za zimu stovky tisíc korun, vymáhání nějakých sankcí za poničení stopy je ovšem problematické. „Máme sice obecně závaznou vyhlášku, která zakazuje porušování lyžařských stop, ale zajistit její dodržování je velmi složité. Museli bychom snad zřídit nějakou obecní policii,“ povzdechl si Pospíšil. „Většinu stop upravujeme na pozemcích jiného vlastníka, kterým je Správa Národního parku Šumava, takže nemáme ani žádné mechanismy, jak přistoupit k nějaké represi za poškození stopy. Vzhledem k tomu, že to není ani součástí návštěvního řádu, jak jsme chtěli, nemůže poškození stopy sankcionovat ani informační a strážní služba. Je to pouze o vychovanosti a nevychovanosti lidí,“ dodal Schubert.

Autor: David Kojan

6.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Penzisti. Ilustrační foto.
1 7

GRAFIKA: Kde žijí nejchudší a nejbohatší důchodci?

Ilustrační foto.
12 33

Asfaltování za sněhu. Silničáři opět dohánějí resty

Podruhé narozen pod koly tramvaje a padlý symbol Vánoc: nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 11. prosince 2017.

Vědci ze Soulu vyvinuli preparát proti vypadávání vlasů

Plešatost trápí mužskou populaci už od počátku věků. V současnosti je na světě okolo 1,5 miliardy lidí, kteří mají s vypadáváním vlasů problémy. S tím by mohl být jednou provždy konec, myslí si tým vědců z Jižní Koreje. Ten nedávno představil speciální preparát zvaný PTD-DBM. Unikátní je v tom, že zabraňuje vypadávání vlasů, navíc podporuje jejich opětovný růst.

V Kalifornii stále hoří šest velkých požárů, zatím je hlášena jedna oběť

/VIDEO/ Rozsáhlé požáry v jižní Kalifornii dosáhly v pondělí plochy 933 kilometrů čtverečních. S ohněm bojuje víc než šest tisíc hasičů, kteří se ho snaží udržet pod kontrolou. Od svého vzniku 4. prosince zničil požár už 644 domů a dalších 18 tisíc nemovitostí dále ohrožuje. Zahynula jedna žena.

Bio, raw, bezlepkové i tradiční. Cukráři jsou zavaleni objednávkami

/INFOGRAFIKA, ANKETA/ Vánoční pečivo v Praze ještě objednat lze, ale cukráren s volnou kapacitou každým dnem ubývá. Kilo vyjde průměrně na 600 korun. K dostání jsou i varianty bezlepkové, bezlaktózové či raw, tedy syrové.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT