"Relokační systém úplně nefunguje, musíme ten proces urychlit," uvedl Dijkhoff. Doplnil, že přerozdělování uprchlíků problém s migrací neřeší. Evropská unie se podle představitelů předsednické země musí zaměřit na to, aby se naplnily všechny závazky, které už byly dohodnuty - vedle kvót jsou to i fungující hotspoty a důsledná ochrana vnějších hranic EU. Podobně se dnes vyjádřil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, který řekl, že některé členské země zatím nenaplnily to, na čem se dohodly během summitů EU.

Ministr Zaorálek společně s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD), který se zúčastnil pracovního oběda s nizozemskou delegací, zopakovali představitelům země, která na začátku roku převzala předsednictví Rady EU, že s kvótami nesouhlasí celá visegrádská skupina. "Nejenom z mých úst zaznělo, proč si myslíme, že to je věc, která nás neposouvá dopředu. Je to systém, který nemůže být životaschopný, pokud nejsme schopni ochránit vnější hranici," kritizoval Zaorálek.

Vnější hranice je klíčová

Ministři obou zemí se nicméně shodli na tom, že pro zvládnutí migrace je klíčová schopnost EU hlídat vnější hranici. K tomu by mělo přispět spuštění projektu společné evropské pohraniční stráže. Dalším důležitým opatřením jsou fungující hotspoty a schopnost rozlišit, kdo do Evropy utíká před válkou, a má tedy nárok na ochranu. "Musíme oddělit ty, kdo mají právo na pomoc, a kdo nemají právo tu být," uvedl ministr zahraničí Bert Koenders.

Nizozemské postoje k migraci ocenil předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), jsou podle něho prakticky totožné s českým stanoviskem. Hamáček po odpoledním jednání s delegací ČTK řekl, že Dijkhoff kladl důraz na kontrolu hranic Evropské unie, vytvoření společné evropské pohraniční a pobřežní stráže, vznik hotspotů a také mluvil o tom, že není možné přijímat automatický mechanismus pro přerozdělování uprchlíků. Debata se dotkla i situace v Polsku po volebním vítězství konzervativního Práva a Spravedlnosti. Podle Hamáčka je nutné s Polskem vést dialog, než mu posílat mediální vzkazy, a nizozemští představitelé podle něho s tímto postojem souhlasili.

Koenders a Dijkhoff přijeli do Prahy velmi záhy po převzetí předsednictví Radě EU. Podle Koenderse byla Česká republika přirozeným cílem, protože funguje jako spojující most mezi zeměmi EU. Podle diplomatických zdrojů Nizozemci spoléhají na to, že Česko se bude jako předsednická země V4 snažit mírnit názorové střety, které se kvůli migraci rozpoutaly mezi střední Evropou a ostatními členskými státy.