„Kdybych neměl maminku-pěstounku, která se kromě mě stará ještě o postiženého manžela, nevyžil bych," řekl Jakub.

Placení inkasa, internetu, telefonu či kurzů angličtiny a němčiny, které, jak sám Jakub doufá, mu pomohou při pracovním uplatnění, je finančně náročné.

V pondělí 9. září, přesně čtyřicet dní od podání žaloby, přišel Veverovým dopis od krajského soudu, který měl k žalobě připomínky. Jakub má kvůli svému postižení narušenou jemnou motoriku.

„Svůj podpis jsem si sice nacvičoval v TyfloServisu, obecně prospěšné společnosti v Olomouci, ale vzhledem k tomu, že jsem nevidomý, je ten podpis stále kostrbatý," říká Jakub a přibližuje problém z minulého týdne: „Maminka má tedy plnou moc. My jsme ji poprvé zapomněli přiložit k žalobě, a také rozhodnutí, to mělo být dvakrát, ale to jsme my nevěděli."

Ihned po tom, co Veverovým přišel minulý týden v pondělí připomínkový dopis od soudu, zaslali rozhodnutí ještě jednou, aby bylo dvakrát, jak soud požadoval, i s původně zapomenutou plnou mocí. Zatím je to týden a Jakubovi tedy nezbývá než doufat v nápravu.

Probémy s botami

Nebýt pomoci mámy nemohl by například absolvovat dvakrát ročně rehabilitaci, která je nutná vzhledem k prodělané obrně, ani by si ale nekoupil speciální ortopedickou obuv, která stojí 8000 korun. Zdravotní pojišťovna na tyto boty naštěstí jednou za dva roky přispívá. Částka, kterou platí handicapovaný je ale i v situaci, v jaké je Vevera, podstatná, navíc i tyto samotné boty jsou častokrát velkým problémem: „Ty boty jsou jako papundekl. Ortoped mi vše dobře naměřil, ale protetik nedbal jeho rad, a mně nakonec tyto boty vydržely tři týdny," postěžoval si Jakub, který žije s pocitem, že jej úřady chtějí odepsat ze života.

Jakubův život

Handicapovaný mladík, i když žije pouze z důchodu, prudce sníženého příspěvku a finanční injekce maminky, ale rozhodně nezahálí. Jeho koníčkem je počítač a díky sdružení Eye-T, prosazujícímu počítačovou gramotnost mezi nevidomé, se nyní zapojuje do práce s počítačem.

„Díky tomuto sdružení chci získat mezinárodní certifikát ECDL, nebo se například učím, jak učit děti na dálku pracovat s počítačem prostřednictvím Skypu," chválí snahy nenechat nevidomé takzvaně ve štychu.

Jakub ale prozradil, že by jej bavilo i skenování knih. Co se týká počítače, pro nevidomého jeden kousek přijde na sedmdesát tři tisíc korun. Jakub se přes počítač dále vzdělává s cílem, že se jednou jako handicapovaný třeba uplatní na pracovním trhu. Nebýt pomoci jiných, zřejmě by se Jakub dnes v práci na počítači nezdokonaloval.

„Městský úřad zaplatil v roce 2011 75 % ceny, Nadační fond Světluška pak doplatil 12 000 korun," vzpomněl si Jakub, na kolik jej přišel pro něj nezbytný počítač.

Nárok na kompenzační pomůcky?

V uplatnění nevidomým ale také pomáhají elektronické kompenzační pomůcky různých druhů, někteří je ale neznají. A důvod? Jednoduše na ně nemají peníze. Například pro odstranění informační bariéry mohou nevidomí užívat speciální program, tzv. OCR program, kdy hlavní funkcí této aplikace je rozpoznat text z obrazové předlohy s pomocí skeneru. Člověk s postižením zraku tak jednodušeji získá informace z dopisu, časopisu, faktury a jiných, pro nás běžných tiskovin. Nárok na další kompenzační pomůcku má ale nevidomý Jakub až zase v roce 2016, tedy pět let od zakoupení počítače.

Šance na změnu

Změny by mohly vést k lepšímu, ministerstvo práce a sociálních věcí zřejmě upustí od komplexního posuzování zdravotního postižení a zavede samostatné posuzování. Podstatou je zejména větší sociální citlivost vůči postiženým lidem. Na otázku, zda je zde možnost, že by se Jakub vrátil opět ke 4. stupni závislosti, pokud dojde k samostatnému posuzování, odpověděla tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová takto: „Pokud lidé nesouhlasí s rozhodnutím, které se týká příspěvku na péči, mohou se proti němu odvolat k MPSV. Pokud nesouhlasí ani se závěry odvolacího řízení, mohou požádat o přezkumné řízení."

Podle mluvčí MPSV by v případě přezkumného řízení rozhodnutí zkoumala komise složená z expertů MPSV a externích odborníků, kteří posuzují, zda se postupovalo v souladu s právními předpisy. Do koho může Jakub Vevera vkládat své naděje, do soudů, nebo se měl plně svěřit přezkumné komisi ministerstva, které jej zklamalo?

„Ministr práce a sociálních věcí František Koníček zadal odborníkům resortu, aby připravili návrh, jak vnitřními opatřeními MPSV odvolací a přezkumná řízení, týkající se lidí se zdravotním postižením, co nejvíce zrychlit," vyzdvihuje snahy současného ministra mluvčí MPSV Filipová.

Na žalobě trvá

Jakub přesto pociťuje bezmoc.

„Byl to strašně velký skok, ještě se svým kombinovaným postižením. Žalobu mi po výrocích lékařů schválil ombudsman v Brně i senátorka Božena Sekaninová." A na žalobě trvá: „Žalobu stáhnu, až když budu mít výsledek, nějaký papír, že se mi původní výše příspěvku vrátí."