Loni v létě měl boskovický výrobce elektroniky Alps electronic Czech domluvenou zakázku za desítky milionů korun na dodávku součástek pro televizory. Na poslední chvíli ji však musel zrušit. „Absolutně jsme na ní nemohli získat lidi,“ říká personální ředitel firmy Tomáš Leder.

Zájemců o práci by přitom měli dost: Ale z ciziny. „Ta byrokracie je ale taková, že je prakticky nemožné se dostat pod půl roku než vyřídím všechny náležitosti, aby mohl cizinec v Česku legálně pracovat,“ říká Jiří Heincl z kolínské agentury práce.

„Přišlo nás to skoro na milion nejen na ušlém zisku ale i na tom, že jsme do získání zakázky investovali nemalé peníze,“ dodává Leder.
Raději odmítnout, než platit penále

Firem, které mají kvůli nedostatku lidí problémy, přitom přibývá geometrickou řadou.

„Stalo se nám, že jsme radši odmítli zakázku, protože bychom ji kvůli nedostatku lidí nemohli splnit a pak bychom museli platit penále,“ potvrzuje vedoucí personálního odboru královéhradeckého výrobce technologických zařízení ZVU POTEZ a.s. Jiří Paclík.

„Kdo tím řízením neprošel až nakonec, tak nepochopí, jaká je to obrovská byrokracie,“ dodává. „V březnu jsme si začali vyřizovat prvotní podklady pro skupinu Vietnamců, kteří by pracovali jako svářeči. Po vyřízení všech formalit přijeli až v listopadu“.

Ještě předtím, než firma začne shánět cizince, tak musí doložit, že místo je neobsaditelné českými pracovníky. Proto nabídka musí viset měsíc na Úřadu práce.

Petra Boušková z ministerstva práce a sociálních věcí tvrdí, že sice zákonná lhůta je opravdu třicet dní, když ale úřad ví, že je to místo opravdu neobsaditelné, může jí zkrátit třeba na týden. „A úřady to často dělají,“ říká Boušková.

To ale není vše. Některé dokumenty jako třeba potvrzení o zdravotní způsobilosti, nesmí být starší než měsíc. „ Potom se ale stává, že než se doloží všechny další potřebné dokumenty a úřad to projedná, tak uběhne delší doba. Takže nás vyzvou, abychom to potvrzení dodali znovu,“ popisuje úředního šimla Paclík

Obtížnost celého procesu vyřizování papírů má navíc další, nežádoucí efekt: nahrává zaměstnávání načerno, a stát přichází o miliardy z daní.

#nahled|https://g.denik.cz/1/98/infografika_cizinci_prace_v_cesku_denik-630.jpg|https://g.denik.cz/1/98/infografika_cizinci_prace_v_cesku.jpg|Cizinci a práce v Česku#

Čekat, než to propadne

Platnost jiných dokumentů jako pracovní vízum se pak zkrátila z šesti na tři měsíce. „Vzdálené konzuláty jako třeba Hanoj posílají žádosti o víza hromadně třeba jednou za 2 měsíce. Když se trochu zdrží distribuce v Praze na ředitelství Cizinecké policie, na okresní cizineckou policii přijde žádost už neplatná,“ kritizuje byrokracii Heincl. Najít někoho do půl roku je prakticky nesplnitelné,“ dodává.

To dosvědčuje i nedávná historka ze semináře o migraci. Zde pracovnice Charity, která loni spustila projekt zprostředkování práce cizinců, uvedla, že se jim podařilo pro českého zaměstnavatele zajistit několik cizinců za čtyři měsíce. „Hluboce se skláním před pracovníky zastupitelských úřadů, že to tak rychle stihli vyřídit,“ řekla Dana Denková z Ministerstva zahraničí.

Největší prodlení totiž nastává na konzulátech. Ty mají tři měsíce na vyřízení žádosti. Ovšem někdy trvá několik měsíců, než se vůbec cizinec dostane na úřad, aby mohl žádost podat. A české konzuláty kvůli tomu i čelí podezření z korupce.

Byrokracie ovšem pokračuje i poté, co již cizí zaměstnanec přijede do země. V žádosti má totiž určené místo, kde bude pracovat. Pokud jej zaměstnavatel potřebuje nečekaně přesunout na jiné pracoviště, musí to oznámit opět Úřadu práce a počkat na jeho souhlas. Lhůta na jeho odpověď je opět měsíc. „Cizinec musí při změně místa výkonu práce zaplatit i 500 korun za kolek a dodat zdravotní prohlídku, fotografii a kopii pasu. Tedy vše jako při první žádosti o pracovní povolení,“ dodává Heincl.

„Samozřejmě že to obcházíme. Když přijde kontrola, tak vytáhneme ze šuplíku papír, že jsme ho poslali na školení či na služební cestu,“ říká jeden ze zaměstnavatelů. Podobných příběhů je řada. Ale prakticky všichni zaměstnavatelé trvají na anonymitě: Bojí se, že by úřady po kritice v médiích na ně zaměřili zvýšenou pozornost.

Státu utíkají miliardy

„Samozřejmě z ekonomického hlediska by bylo prospěšné, kdyby se ty překážky odstranily,“ říká ekonom Pavel Kohout. Ekonomice by to jednoznačně pomohlo k vyššímu růstu, ale přesné číslo si netroufá odhadnout. „To vyčíslení by bylo téma na disertaci,“ řekl. Podle něj je to ale především politická otázka. „Ty překážky jsou velké části proto, aby se tady cizinci neusazovali,“ podotkl.

Byrokracie má navíc další efekt: Nahrává zaměstnávání načerno. Stát tím tak přichází o miliardy na daních.

Tuzemským podnikatelům nicméně blýská na lepší časy. První změna již přišla od počátku roku. Je ale zatím nepatrná: Lhůta na vyřízení žádosti o vízum se zkrátilo ze čtyř měsíců na tři.

Ministerstvo průmyslu také připravuje projekt tzv. Zelených karet. Hlavní změna je, že lhůta na vyřízení žádosti se zkrátí na 30 dnů. Spojí se také některé dokumenty jako pracovní povolení a povolení k pobytu do jednoho. „Podnikatel by už také nemusel žádat o speciální povolení zaměstnávat cizince,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu Tomáš Bartovský, podle něhož je návrh nyní v připomínkovém řízení u dalších resortů.

Některé body, které vypadají ale přesto v zákoně zřejmě zůstanou. Například mít potvrzení o tom, kde budou bydlet. „I vy jako občan České republiky máte přece povinnost hlásit své bydliště do určitého počtu dnů,“ říká Markéta Pokorná z odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

Měsíce čekání, jen aby se mohla podat žádost

Lvov, Hanoj - Cizincům, kteří chtějí pracovat v Česku, neztrpčuje život jen přílišná byrokracie, ale i poměry na některých českých ambasádách v cizině.

Deník již loni v prosinci upozornil na nedůstojné podmínky, jimž jsou vystaveni žadatelé o česká víza v ukrajinském Lvově: Stovky lidí tam čekaly v dešti a blátě před českým konzulátem několik dní, jen aby mohli podat žádost o vízum. Potupnému čekání se vyhnuli jen ti, kdo zaplatili „organizátorům front“ za přednostní vpuštění na úřad nejméně sto dolarů.
Až poté, co se Deník o situaci začal zajímat, tak konzulát zavedl objednávání prostřednictvím telefonu.

Situace se ale nezlepšila. Naopak. Na konzulát se prakticky nedá dovolat. A kdo se dovolá, dočká se objednání nejdříve za dva měsíce. Teprve potom může podat žádost o vízum, na její vyřízení pak čeká další tři měsíce.

Ještě větší fronty jsou před českým velvyslanectvím v Hanoji. Čekající tam mají jednu „výhodu“ – chybí ukrajinská zima a plískanice. „Je to obrovská ostuda, český konzulát je v Hanoji jediný, kde to tak vypadá,“ říká předseda česko-vietnamské společnosti Marcel Winter. Zde dokonce místní agentury práce otevřeně mluví o poplatku „za korupci“.

Ministerstvo zahraničí ale tvrdí, že korupce českých zaměstnanců ambasád se nikdy neprokázala. A proti organizátorům front nemohou zasáhnout, protože se vše děje na chodnících, kde nemají pravomoc. Navíc na jaře by se měly počty úředníků, nabírajících žádosti, zvýšit.

Pravidelné střídání, ne korupce

Ministerstvo přesto koncem loňského roku vyměnilo vedení konzulátu v ukrajinském Lvově a konzulátu v Kyjevě a příští měsíc končí i šéf velvyslanectví v Hanoji Ivo Žďárek. Tvrdí ale, že změny nesouvisí s problémy na úřadech a podezřením z tolerování z korupce, ale jde o pravidelné střídání.

Pravda ovšem je, že loni v létě ministerstvo kvůli korupci prakticky rozprášilo ambasádu v Bělehradě. A to natolik, že na dva měsíce přerušila vydávání víz. „Loni na podzim jsme se ptali na semináři o zaměstnanosti, proč bělehradská ambasáda zastavila vydávání víz. Pracovníci ministerstva řekli, že nemají lidi, protože museli kvůli korupci vyházet zaměstnance,“ řekl deníku jeden z účastníků semináře. Podle mluvčí ministerstva Zuzany Opletalové se ale tento problém týkal pouze místních zaměstnanců ambasády.

Mluvčí Opletalová ještě upozorňuje, že na získání víza není žádné právo. „Je třeba vidět nejenom ekonomické, ale i bezpečnostní hledisko. Vízová politika je nástroj státu, jak regulovat příliv cizinců,“ říká.

Stát přitom současně podporuje a financuje řadu programů, které mají pracující cizince přilákat do Česka. Mezi nimi jsou například portál www.praceprocizince.cz nebo www.imigrace.cz.