Ředitelka občanského sdružení Oživení Lenka Petráková, která jeho zrod sleduje od samého počátku,Lenka Petráková. koaliční návrh kritizuje 
a své hodnocení poskytla našemu Deníku.

Tolik diskutovaná novela zákona o státní službě upravující postavení úředníků státní správy jde za týden do 2. čtení.Poslanci budou hlasovat o komplexním pozměňovacím návrhu a dalších pozměňovacích návrzích na mimořádné schůzi sněmovny.

Od původní ambice, aby se zákon týkal všech úředníků státní správy – ministerstev, správních úřadů i příspěvkových organizací – předkladatelé rychle upustili. Bude se týkat takzvané centrální státní správy, tedy ministerstev, ústředních orgánů státní správy a dalších správních úřadů, např. finanční správy, oblastních archivů, úřadů práce.

Nejenže budou úředníci označováni jako za Rakouska-Uherska, třeba vrchní rada (radová?), ale postupu se dočkají obdobně, budou si ho asi muset „vysedět". Nastavení výběrových řízení totiž předpokládá obsazování uprázdněných míst téměř výhradně z řad podřízených, bez možnosti účasti lidí odjinud. Neměla by být ale hlavním kritériem kvalita uchazeče? Vybírat v prvním kole ze stávajících úředníků má své opodstatnění, je to jak kariérním prvkem, tak využitím vhodných lidských zdrojů, do kterých jsme již investovali. Ale co když se mezi stávajícími vhodný uchazeč nenajde? Podle služebního zákona, pokud bude schválen v předkládaném znění, se bude muset najít vždycky. Nejdřív se hledá v tom stejném odboru, sekci či ministerstvu, teprve při neúspěchu se sítě rozhodí na dalších ministerstvech a správních úřadech. Možnost přihlásit se „zvenku" dostanete jen na nejnižší místa – řadových referentů nebo vedoucích oddělení. Máte zkušenosti z mezinárodních institucí? Jste odborník s mnohaletou praxí? 
V české státní správě máte možnost nastoupit za nejnižší tabulkový plat přesahující něco málo přes 10 tisíc korun měsíčně. Nabídka lákavá pro skutečné altruisty.

Novela služebního zákona nejenže uzavírá státní správu potenciálně kvalitním uchazečům z jiných sektorů, ale nevhodně podporuje resortismus. Navrhované nastavení nejenže tento problém neřeší, ale spíše ho prohloubí právě preferencí výběrových řízení z daného odboru, sekce, resortu a teprve pak umožněním přihlášení dalších úředníků do výběrového řízení. Účinným protiopatřením by bylo zavedení zákonné rotace. Úředník by po několika letech musel povinně změnit místo působení. To by podpořilo horizontální spolupráci v rámci státní správy. Do novely služebního zákona se něco podobného nepodařilo prosadit, naopak nastavení výběrových řízení je s takovou personální politikou v příkrém rozporu. Co na to Evropská komise? Naše problémy s nedostatečným 
a špatným čerpáním evropských fondů připisují evropští úředníci právě špatnému stavu české státní správy a přejí si podpořit její stabilitu a profesionalitu zákonem.

Nemohu se ubránit pocitu, že stabilitu si předkladatelé představují jako zabetonovanost a profesionalitu ve smyslu „seniority" jako věkovitost. Tomu by odpovídalo i nastavení povinných výběrových řízení na všechny řídící pozice, která mají proběhnout v prvních šesti měsících roku 2015. Vybírat se bude jak jinak než pouze ze stávajících „úředníků", a to včetně těch, kteří byli na místa nominováni na základě politického klíče bez výběrového řízení.
Velká hra na reformu státní správy má začít 1. 1. 2015. Vzhůru do Evropy 19. století!