Do tří let by mělo ubýt na 40 000 pracovních míst. Státní pokladna by tím měla ušetřit až 30 miliard korun. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) zdůraznil, že tento záměr vlády vycházející z jejího programového prohlášení se netýká učitelů, hasičů ani dalších lidí, kteří nejsou součástí státní správy.

"Mohu vyvrátit různé mýty a poplašné zprávy o tom, kolik učitelů, hasičů a příslušníků vězeňské zprávy má být propuštěno… Týká se to zaměstnanců státní správy. Učitelé, hasiči či policisté samozřejmě nejsou zaměstnanci státní správy," řekl novinářům po zasedání kabinetu.

Co se týče celého veřejného sektoru, v němž pracuje asi 459 000 lidí, budou ministři omezeni meziročním růstem platů o 1,5 procenta. Sami se budou muset rozhodnout, o kolik sníží počet svých zaměstnanců, a podle toho se budou odvíjet jejich platy. "Jaký bude skutečný nárůst platů, o tom rozhodne personální politika jednotlivých ministerstvech. Bude záležet na ministrech, zda budou méně platit více lidí, anebo více platit méně lidí," prohlásil Kalousek. Ve druhém případě mohou platy růst až o 4,5 procenta ročně.

Snižování zaměstnanců se má týkat hlavně ministerstev a dalších centrálních úřadů, které zaměstnávají bezmála 20 000 lidí. Z resortů se snižování dotkne zřejmě nejvíce ministerstva školství. Proti plošnému snižování stavů o tři procenta jsou odbory. Mluvčí odborářů rozpočtových a příspěvkových organizací Alena Vondrová tvrdí, že úbytek pracovníků by v některých oborech ohrozil fungování veřejných služeb. Podle ní je nutné, aby se pokles počtu posuzoval v každé instituci individuálně.

Plán na snižování zaměstnanců na některých úřadech:

úřad počet zaměstnanců celkem počet plánovaných odchodů do roku 2010

ministerstvo školství 229 413 20 646

ministerstvo vnitra 76 035 6 843

ministerstvo obrany 39 755 3 576

ministerstvo financí 26 426 2 376

ministerstvo spravedlnosti 24 663 2 220

ministerstvo práce a soc. věcí 18 512 1 665

úřad vlády 486 42

kancelář prezidenta 438 39

Poslanecká sněmovna 365 30

Senát 223 18