Po zavedení přímé volby hlavy státu a výhře Miloše Zemana ale snaha „něco s tím dělat" nabrala na obrátkách. Záměr zpřesnit prezidentské pravomoci se dostal do koaliční smlouvy i programového prohlášení. Dnes ho má na stole vláda. „Měníme to, co je podstatné. Jde o návrh, který má šanci na schválení ve sněmovně i Senátu, neboť míra shody je poměrně značná," řekl Deníku šéf Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD).

Žalobu umožnit

Podle něj je například na pováženou, že trestně neodpovědného prezidenta vlastně nelze zbavit funkce, neboť žalobu k Ústavnímu soudu by musely schválit třípětinové většiny obou komor. Nově by k jejímu podání měl stačit podnět potřebného počtu senátorů, nebo poslanců. „Chceme také změnit výběr členů Bankovní rady, neboť Česká národní banka vykonává dohled nejen nad bankami, ale i nad všemi úvěrovými institucemi a pojišťovnami, a proto je správné spoluodpovědnost za její vedení rozložit na prezidenta a Senát," míní ministr Dienstbier.

Člen podvýboru pro ústavu Martin Plíšek (TOP 09) to ale vidí opačně. „Často se mluví 
o tom, že měníme základní zákon státu kvůli Miloši Zemanovi. Není to pravda, my například chceme, aby mu zůstala výlučná pravomoc při jmenování Bankovní rady, neboť to zajišťuje její nezávislost." Právník Plíšek se podivuje nad postupem vládních legislativců, kteří prý nevyslyšeli názor zástupců všech parlamentních stran a nehledali pasáže, s jejichž úpravou souhlasí většina. „Neměli bychom se zabývat jen pravomocemi prezidenta, ale také funkčním obdobím ústavních soudců nebo omezením rozhodování vlády v demisi," tvrdí poslanec TOP 09.

Koaliční představitelé se nebrání další sněmovní a senátní debatě o podobných návrzích. I věta, která vyvolala velký rozruch, totiž že „vláda určuje zahraniční a domácí politiku", je podle ministra Dienstbiera opravitelná: „Pochopitelně tím bylo míněno, že tak činí v rámci exekutivy, snaha interpretovat to jako pokus o omezování parlamentu je směšná. Upřesnění v tomto smyslu je ovšem možné."

Vláda se oproti předpokladům nechystá upřesnit lhůty pro různá prezidentská jmenování ani je prezidentovi výslovně nařídit. Podle ústavního právníka Aleše Gerlocha je například už dnes zřejmé, že třeba za jmenování profesorů vysokých škol mají společnou odpovědnost prezident a premiér.

Pravomoci prezidenta