S nálezem soudu jsou spokojeni katolíci, evangelíci i židé. "Je to dobrá zpráva pro všechny, kterým leží na srdci svoboda a demokracie," uvedl dnes v reakci kardinál Dominik Duka. "Mnohokrát jsme uváděli, že není co zdaňovat, že finanční náhrada již byla poskytnuta a nyní se pouze splácí. Zákon ve skutečnosti nedaní finanční náhrady, ale v čase zpětně mění jejich výši. Takový postup by byl protiústavní vůči komukoliv, nic specificky církevního na tom není," míní generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.

Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa zdůraznil, že žádnému jinému okruhu restituentů se po roce 1989 nestalo to, co církvím, tedy aby stát zpětně zpochybnil jejich restituční nárok. Nález argumentuje i tím, že finanční náhrada má vedle restitučního účelu ještě další funkci - měla by připravit církve a náboženské společnosti na budoucí ekonomickou odluku od státu. V plénu ÚS, které má aktuálně 14 členů, uplatnili k dnešnímu nálezu dva soudci odlišná stanoviska.

Ústavní soud vyškrtl z právní úpravy jen několik slov, v praxi to ale znamená, že zrušil zdanění církevních restitucí, zdůraznil také hned na začátku dnešního vyhlašování Jirsa. Pokud by soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek 19procentnímu zdanění, a to od ledna 2020.

"Jsem rád, že třicet let po pádu komunismu to nejsou komunisté, kdo určuje meze působení církví. Je to dobrá zpráva pro všechny, kterým leží na srdci svoboda a demokracie," vyjádřil se po rozhodnutí soudu kardinál Dominik Duka.

Opozice rozhodnutí vítá

První návrh na zrušení kontroverzního zdanění podaly čtyři desítky senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za které jednal Petr Šilar (KDU-ČSL). Později doručené návrhy 62 poslanců opozice a 19 senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s jejich signatáři počítal jako s vedlejšími účastníky řízení.

„Vítám rozhodnutí Ústavního soudu. I rychlost, s jakou rozhodl, ukazuje, že věc byla zcela jasná. Opakovaně jsme na protiústavnost poukazovali ve všech jednáních sněmovny a pochybnost vyslovil svým usnesením o odložení účinnosti i ústavně právní výbor," uvedl v prohlášení Marek Benda z ODS.

Prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš (ANO) míní, že rozhodnutí ÚS je třeba respektovat. Stejné stanovisko zaujali ministr vnitra Jan Hamáček, ministr kultury Lubomír Zaorálek (oba ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Babiš ČTK napsal, že je dál přesvědčený, že náhrady byly chybně vypočtené a podivně schválené. Podle Schillerové si státní rozpočet s výpadkem peněz poradí.

KSČM má za to, že rozhodnutí je nespravedlivé a byly pominuty zájmy občanů. Komunisté zváží další postup, problematiku by podle předsedy poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika mohly posoudit evropské instituce. Předseda SPD Tomio Okamura novinářům řekl, že jeho hnutí chtělo napravit stav, kdy náhrady dostávají i církve, které neexistovaly před rokem 1989. S výrokem soudu proto SPD nesouhlasí, záležitost ale pokládá za uzavřenou.

Kritika Zemana

"Je proto zvláště skandální, že pro návrh a přehlasování veta Senátu hlasovalo jako pro svoji úlitbu komunistům 114 poslankyň a poslanců z ANO, ČSSD, KSČM a SPD. A to přes deklarovanou úctu k právnímu státu i tradicím většiny z nich. Stejně tak prezident republiky zákon bez sebemenšího uzardění podepsal," dodal Benda s tím, že podle jeho úsudku budou koministé ale zcela jistě církve jako své ideové nepřátele nadále tepat.

Rozhodnutí ÚS samozřejmě vyvolalo radost i u STAN. „Dnešním nálezem Ústavní soud vyslal jasný signál do společnosti, že stát není všemocný a nemůže si vůči občanům a organizacím dovolit úplně cokoliv,“ uvedl senátor Zdeněk Hraba.

Zákon podepsal prezident v květnu

Zdanění prosadila vláda s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek devatenáctiprocentnímu zdanění od ledna 2020. Stát tak mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí.

Restituční zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun, do konce loňského roku tedy bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.

Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030. Letos to bylo 1,16 miliardy korun.