Zaorálek dnes zdůraznil, že se od prezidenta neliší v odmítavém názoru na IS, nesouhlasí ale s tím, že by problém islámských radikálů vyřešila zahraniční vojenská intervence. „Už v minulém týdnu jsme se dohodli, že první bod na této schůzce bude takzvaný Islámský stát. Zrovna toto téma jsme zvolili jako první téma velké schůzky nejvyšších ústavních činitelů. Bohužel ještě dříve, než se ta schůzka konala, tak bylo vystoupení prezidenta," uvedl ministr zahraničí.

Zeman v úterý ve svém projevu na mezinárodním fóru k výročí holokaustu na Pražském hradě důrazně varoval před hrozícím „superholokaustem" Islámského státu se stovkami milionů mrtvých. Má-li svět zabránit tomuto hromadnému vyvražďování, potřebuje podle prezidenta sjednocenou ozbrojenou akci na mezinárodní úrovni pod hlavičkou Rady bezpečnosti OSN, do níž své síly vyšlou pokud možno všichni stálí členové rady. Akce by se podle Zemana měla zaměřit na údery proti výcvikovým táborům islámských teroristů za pomoci třeba bezpilotních letadel.

Proti komu a kam potáhneme?

„Takže máme vyhlásit křižáckou válku?! Ale proti komu a kam potáhneme? Proti džihádistickým skupinám od Senegalu po Somálsko, proti Libyi, Jemenu až po Pákistán? Nesmysl!" ohradil se v úterý proti Zemanovým slovům Zaorálek, podle něhož by se vypořádat s islámskými radikály měly hlavně muslimské státy.

„Musíme se sejít a mluvit o tom. Věřím, že mám argumenty, proč přesvědčit prezidenta, že takto jednostranně pojatá akce proti Islámskému státu těžko najde odezvu," poznamenal dnes ministr zahraničí k plánované dvoustranné schůzce s prezidentem. Odmítl přitom, že by v rozdílných názorech na zásah proti islámským radikálům hrály roli osobní neshody mezi oběma politiky, které trvají už řadu let.

Koordinačních schůzek ústavních činitelů s prezidentem k zahraniční politice se budou účastnit kromě šéfa diplomacie premiér Bohuslav Sobota (ČSSD), ministr obrany Martin Stropnický (ANO) a předsedové obou komor Parlamentu. Na jejich konání třikrát ročně se dohodli Sobotka a Zeman v prosinci po kritice na adresu některých prezidentových vyjádření k zahraniční politice. Tyto výtky se týkaly Zemanova proruského a pročínského postoje nebo malého důrazu na dodržování lidských práv.