"ÚS nemá nahrazovat obecnou justici," řekl dnes místopředseda soudu Jaroslav Fenyk, který stanovisko připravil jako zpravodaj. Zároveň ale poukázal na to, že všechny soudy včetně Nejvyššího musí dbát na to, zda bylo v trestním řízení dodrženo právo na spravedlivý proces. "Neměly by to ponechávat až na posouzení ÚS," uvedl Fenyk.

V poslední době u soudu přibývalo stížností, které ještě neprošly Nejvyšším soudem, a to například s odůvodněním, že by argumenty obhajoby nenaplnily takzvané dovolací důvody. "Zjistili jsme, že v trestních věcech se advokáti, kteří zastupují stěžovatele, začínají obracet místo na obecné soudy, tedy na Nejvyšší soud, přímo na ÚS. Domnívají se, že není potřeba vyčerpat všechny opravné prostředky," řekl Fenyk, který má na stole tři podobné stížnosti.

Dlouhodobá přetíženost ÚS

ÚS ale podle Fenyka nemůže připustit, aby se dále rozrůstal počet případů, které řeší místo obecných soudů. Ústavní soudci jsou dlouhodobě přetížení, ročně dostávají 4000 až 5000 stížností. ÚS také nechce do budoucna jako první posuzovat, zda v určité kauze byly, či nebyly naplněny dovolací důvody. Primárně je to úkol Nejvyššího soudu, teprve poté může přijít na řadu ústavní stížnost.

Nové stanovisko ovšem nedopadne na dříve doručené stížnosti. Týká se jen těch, které soud obdrží po publikování stanoviska ve Sbírce zákonů. Dva soudci ÚS, konkrétně Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek, měli na spornou právní otázku odlišný názor než většina pléna, sepsali proto takzvaný disent, tedy odlišné stanovisko.