Policie si ze sídla strany odnesla výpočetní techniku, datové nosiče, tiskoviny, propagační předměty. Podle stížnosti tak došlo k narušení svobodné soutěže politických stran. Policejní zásah prý prakticky znemožnil Národní demokracii vyvíjet politickou činnost a ohrozil její efektivní účast v krajských volbách.

ÚS ale argumenty strany nevyslyšel. Příkaz k prohlídce je řádně odůvodněn, včetně vysvětlení její neodkladnosti. „ÚS přistupuje k zásahu v případě prohlídky jiných prostor a pozemků jen výjimečně, a to dojde-li ke zjevnému excesu a k porušení základních práv stěžovatele. O takovou situaci se však v dané věci evidentně nejednalo," stojí v usnesení zpravodaje Tomáše Lichovníka.

Zadržení Bartoše

Policie Bartoše zadržela koncem dubna, noc strávil v cele předběžného zadržení, poté si vyslechl obvinění ze tří trestných činů, konkrétně hanobení národa, podněcování k nenávisti a popírání či schvalování genocidy.

Podle policie se jich dopustil v posledních třech letech prostřednictvím obsahu knih a dalších písemností, které vydával, a také ve svých projevech. V těch údajně úmyslně podněcoval nenávist vůči Židům, obdobně si počínal i vůči imigrantům. Podle Bartoše má obvinění politické pozadí. Má prý zastrašit Národní demokracii a její sympatizanty.

Obvinění se týká také incidentu na březnové protiislámské demonstraci v Praze, kde Bartoš vyzval k potrestání politiků „trestem nejvyšším" za jejich přístup k imigrantům. Bezprostředně po těchto slovech ho policisté zadrželi a odvedli pryč, demonstraci poté rozpustili.

Bartoš i bývalý místopředseda Národní demokracie Ladislav Zemánek byli již v březnu nepravomocně potrestáni roční podmínkou za své loňské počínání u pomníčku Anežky Hrůzové, zavražděné v roce 1899. Její smrt stála na počátku vlny antisemitismu.