"Ústavní soud nezpochybňuje existenci legitimního cíle, který napadené opatření sleduje. Současně je však třeba vidět, že opatřením dochází u některých podnikatelských subjektů k zásahu do samotného práva podnikat. Jiná je však otázka, zda je dostatečně ospravedlnitelné a přiměřené i odlišné zacházení s jednotlivými skupinami podnikatelé, které napadené opatření zavádí," uvedl na tiskové konferenci soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. 

"Soud si plně uvědomuje, že vláda byla postavena do situace, jejíž řešení pomocí právní regulace je mimořádně obtížné. Orgánu veřejné moci chybějí zkušenosti s řešením krize obdobného rozsahu, epidemiologická situace je velmi dynamická a ani mezi odborníky nepanuje úplná shoda na tom, jak ji co nejlépe regulovat," prohlásil Šimíček. 

"Je však zároveň nutné zdůraznit, že regulace práv a povinností jednotlivců, potažmo rozhodování o tom, které skupině obyvatel zůstanou práva zachována a které naopak ponese břemena spojená s jejich omezením, nesmí být v moderním ústavním státě pouze projevem politické vůle, která není řádně odůvodněna a podložena," konstatoval soudce zpravodaj. 

Telefonní seznam 

Právě v případě vládního usnesení přitom ÚS dospěl k závěru, že kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) své rozhodnutí dostatečně neodůvodnil a není ani jasné, na základě jakých dat dospěl k tomu, že některé maloobchodní prodejny zavřela a jiným udělil výjimku a zda vůbec zvažoval použití méně invazivních omezujících prostředků. 

"Vláda zvolila řešení spočívající v paušálním zákazu veškerého maloobchodního prodeje a poskytování služeb v provozovnách, přičemž současně stanovila velké množství výjimek, připomínající až "telefonní seznam"," dodal soudce zpravodaj. "Základním deficitem tohoto postupu je však okolnost, že z žádného relevantního zdroje není patrné, na základě čeho vláda dospěla právě k tomuto řešení," upozornil. 

Nález Ústavního soudu nebyl přijat jednomyslně, když odlišné stanovisko měli tři soudci. ÚS konkrétně zrušil usnesení vlády z 28. ledna 2021, v praxi se ale pro maloobchod ani služby nic nezmění. V platnosti totiž zůstává vládní usnesení ze 14. února. 

"Jakkoli je zřejmé, že v důsledku tohoto nálezu bezprostředně neodejde k otevření maloobchodního prodeje, Ústavní soud považuje závěry obsažené v odůvodnění tohoho nálezu za velmi zásadní, jelikož představují jakési "memento" pro případná další omezující opatření vlády," napsal Šimíček v závěru nálezu. 

Z hlediska možného odškodnění podnikatelů je důležité, že rozhodnutí o zrušení části omezení pro maloobchod platí podle Ústavního soudu od nynějška do budoucna, nikoli zpětně. 

Hamáček: Vláda musí upravit opatření

Podle ministra vnitra a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) bude muset vláda upravit své opatření o omezení maloobchodu v souladu s rozhodnutím soudu. Budeme muset opatření upravit v souladu s judikátem," napsal Hamáček ČTK. 

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) Blesku řekl, že zjišťuje faktické dopady nálezu."Všechny výjimky se průběžně komunikují, pokud byl průběžně větší problém, například dostupnost dětského oblečení a obuvi, tak se to to změnilo. Omezení provozu prodejen vycházelo z požadavku epidemiologů, odpovídá to restrikcím prakticky v celé Evropě," uvedl Havlíček.

K nálezu Ústavního soudu se již vyjádřili i někteří senátoři. "Ústavní soud říká, že ta opatření byla legitimní, to znamená, že je vláda mohla vyhlásit, ale ne tak, jak to provedla," shrnul předseda ústavně-právního výboru Senátu Tomáš Goláň. "Nevíme, proč jsou otevřena květinářství a obchody se zbraněmi, ale jiné provozovny jsou uzavřeny. A to je gró celého nálezu Ústavního soudu, to je gró celého toho protiústavního postupu, který vláda při přijímání těchto opatření předvedla," dodal Goláň. 

Podle senátora Lukáše Wagenknechta verdikt Ústavního soudu k omezení maloobchodu ukázal, že vláda protiústavně diskriminuje podnikatele. Vyzval ji proto k urychlené nápravě. Senát bude muset také upravit Pandemický zákon tak, aby obsahoval kompenzace za omezující opatření, domnívá se Wagenknecht. 

Pandemický zákon není možné podle Michaela Canova z klubu Starostů schválit v podobě přijaté Sněmovnou. Důvodem je ustanovení o pandemické pohotovosti, které není propojeno s vládními opatřeními, uvedl Canov. Znamenalo by to, že případným zrušením pandemické pohotovosti by nebyla automaticky zrušena i vládní opatření.

Stížnost senátorů 

Skupina 63 senátorů se na Ústavní soud obrátilakvůli části vládního usnesení z listopadu 2020, jež omezovalo maloobchodní prodej, a části dalších usnesení. Ta postupně prodlužovala platnost některých opatření. Podle návrahu senátorů vládní zákaz nepřiměřeně a iracionálně zasáhl do základního práva svobodně podnikat podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod. 

Členové horní komory se přitom domnívali, že zákazy jsou neurčité a zvolené kritérium nerovné a diskriminační. Vláda totiž podle nich nevysvětlila ani nedoložila, proč jsou právě ty provozovny, které musely být uzavřeny, z epidemiologického hlediska hrozbou.

Po vyhlášení usnesení tak docházelo k situacím, kdy železářštví či květinářství zůstávala otevřena, ale například nákup zimního oblečení nebyl ve specializovaných kamenných prodejnách možný. 

Návrh se týkal konkrétních usnesení, která sice již nejsou v platnosti, nahradila je ale nová s podobným obsahem. Senátoři tak svůj listopadový návrh na zrušení zákazu maloobchodu později doplnili.