Podle generálního sekretáře ÚS Tomáše Langáška tento termín neovlivní ani doplnění podání, které už avizoval jeden ze signatářů Jiří Oberfalzer (ODS). O jeho obsahu však bude informovat až poté, co ho předá na ÚS.

Senátoři tentokrát napadají smlouvu jako celek. O šesti zásadních pasážích dohody totiž ÚS už rozhodl minulý rok v listopadu. Tehdy se jednomyslně shodl, že lisabonský dokument není v rozporu s českým ústavním pořádkem a nenarušuje suverenitu ČR.

Co bude v dodatku

Časový sled událostí napovídá, že Pavel Rychetský, který je zpravodajem k dané stížnosti, by mohl závěrečný verdikt pronést již v úterý 27. října. Hned den poté by pak premiér Jan Fischer mohl odletět do Bruselu a na zasedání Rady EU sdělit, že jedinou překážkou pro ratifikaci Lisabonu je schválení dodatku, který požaduje prezident Václav Klaus. V podobném duchu zřejmě bude Fischer hovořit už v úterý odpoledne na svém setkání s předsedou Evropské komise José Barrosem.

Čtěte také: Klaus prý řekl k Lisabonu: Nebojte se, nepodepíšu

Potíž je, že nikdo zatím neví, co konkrétně by ona výjimka mohla obsahovat. Klaus jen oznámil, že by mohla mít stejnou podobu jakou si domluvili Poláci a Britové. Jim dala unie záruku, že Listina základních práv EU nebude rozšiřovat vnitrostátní zákonodárství. Týká se to především sociálních práv. V této kapitole totiž občanská charta přesahuje platnou Evropskou úmluvu o lidských právech z roku 1950. Tou se také řídí Soudní dvůr v Lucemburku. Úmluva obsahuje i ochranu majetkových práv, ale nevztahuje se na vlastnické převody po 2. světové válce včetně aktů provedených na základě Benešových dekretů.

Britská a polská výjimka

„Britská a polská výjimka jsou jakousi pojistkou proti tomu, aby EU nemohla do budoucna na těchto zemích vynucovat dodržování některých sociálních práv, například při kolektivním vyjednávání,“ vysvětluje profesor Michal Tomášek, vedoucí katedry evropského práva Právnické fakulty UK. Dodává, že díky dohodnuté výjimce budou oba státy zbaveny povinnosti nést eventuální náhradu škody za porušení sociálních práv zmiňovaných v listině.

Tomášek ale odmítá jednoznačnou odpověď na to, zda bezpodmínečné přijetí listiny zvyšuje ochranu občanských práv. „Britové a Poláci si myslí, že ne, Němci a ostatní státy, že ano. V zásadě lze ale připustit, že široké pojetí ochrany lidských práv je pro občany komfortnější. I když osobně soudím, že ta sociální ochrana jde příliš daleko a není příliš šťastně formulována,“ řekl Deníku Tomášek.

Připomíná, že existují výroky Ústavního soudu, podle nichž má evropské právo má přednost před českým, pokud nejsou dotčeny demokratické principy českého právního státu.

Kubera: Evropská charta chrání sociálně vyloučené

Senátor Jaroslav Kubera (ODS) je přesvědčen, že Václav Klaus do konce roku smlouvu nepodepíše. „Prezident chce jen to, s čím přišli Poláci a Britové. A přišel s tím v pravý čas. Topolánkova vláda totiž neměla mandát výjimku vyjednat, protože koaliční partneři, lidovci a zelení, s tím nesouhlasili,“ řekl Deníku. Podle něj v listině zdaleka nejde jen o majetkové nároky, ale změnu sociálních práv na nároky. „Polovina Evropanů žije ze sociálních dávek, takže tohle ustanovení by pro unii bylo zničující,“ svěřil se Kubera.

Britové se podle něj vzepřeli diktátu Bruselu v tom, kolik mají postavit jeslí či sociálních bytů. Vadí mu, že evropské právo bude absolutně nadřazeno českému. „Ukázalo se to například při stížnosti Romů na to, že jejich děti jsou automaticky posílány do zvláštních škol. Soudci z nových evropských zemí Česko odsoudili k pokutě bez mrknutí oka, aniž by situaci u nás znali,“ říká Kubera.

Vyjímka je prý nutná

Dodává, že podle evropské charty mají sociálně vyloučení občané nárok na stejně kvalitní život jako ostatní. „Když tedy budou chtít byt, stát, v českých podmínkách obce, jim ho bude muset dát,“ tvrdí senátor a teplický primátor Kubera. Je si jistý, že výjimku je nutné dojednat a momentálně má prý Česko ideální vyjednávací podmínky. „Buď přistoupí na naše podmínky, nebo to celé shodíme. Na tom není nic nenormálního,“ uzavřel Kubera.

Podle Tomáška lze Klausovi vyhovět přijetím nezávazného dodatku, který by byl smluvně ošetřen až později. Další možností je podpis Lisabonské smlouvy ve stávající podobě a poté podat návrh na revizi některých ustanovení textu. Třetí cestou je jakýsi přílepek k přístupové dohodě s Chorvatskem.

Všechny články k Lisabonské smlouvě najdete zde