„Zaměstnanci jsou nuceni platit za první tři dny nemoci, zatímco jejich povinnost platit pojistné zůstala nedotčena,“ padlo v odůvodnění. Podle soudců by neměl zdravotní systém sloužit ke krytí státního deficitu. Norma by měla začít platit od 30. června.

„Toto je určitý výraz spravedlnosti vůči tisícům lidí, kteří zaplatili poplatky u lékaře, za to že jim vystaví nemocenskou, poté platí za další návštěvy a ještě mají první tři dny nemoci neplacené,“ komentoval rozhodnutí soudu stínový ministr práce a sociálních věcí za ČSSD Zdeněk Škromach. „Považuji to za prohru vlády,“ vyjádřil se i předseda sociální demokracie Jiří Paroubek.

„Nechápu co je na tom protiústavního,“ komentoval rozhodnutí premiér Mirek Topolánek s tím, že mu ale nepřísluší komentovat rozhodnutí Ústavního soudu a respektuje ho. Předpokládá, že se tím opět zvýší nemocnost.

Hovorku jako svědka nechtěli

Soudci již dopoledne odmítli předvolat jako svědka lidoveckého poslance Ludvíka Hovorku. Během jednání soudu, které posuzuje ústavnost sociální části reformy, to navrhl předseda KSČM Vojtěch Filip.

Důvodem je to, že na Hovorku měl být během projednávání reformních zákonů ve Sněmovně činěný nátlak. Před soudem Filipa za to kritizovala Miroslava Němcová z ODS. „To je osobní kvalita každého poslance, že nepodlehnou politickému či lobbystickému nátlaku,“ uvedla. Soudci po patnáctiminutové přestávce výslech Hovorky odmítli.

Sociální část reformy obsahuje například omezení v pobírání nemocenských dávek nebo zavedení takzvané třírychlostní rodičovské dovolené. Zrušeny byly též automatické valorizace, nyní se vztahují pouze na dávky důchodcům.

Hovoří se o politizaci soudu

Ústavní soudci už například jednali o výhradách opozice k daňové oblasti reformy. Kvůli zdravotnické části zase v dubnu dokonce vyslýchali premiéra Mirka Topolánka a ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Rozhodnutí o poplatcích ale odsunuli na neurčito.

Výslech obou svědků kritizoval ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Ten označil postup některých soudců za „absolutní politizaci práce Ústavního soudu“.

Za nestandartní označil postup soudců také ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Kritizoval, že jako svědci byli předvoláni právě vrcholní politici. Místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová ale jeho kritiku odmítla.