Tomu se nedaří zcela odstranit zápach, vznikající při výrobě. Inspekce do něj často dochází, aby dohlédla na odstraňování tohoto problému.

Nakonec se rozhodla, že si po zkušenostech s lihovarem posvítí i na ostatní podniky. Zvýšení počtu kontrol oznámila nedávno celorepubliková ředitelka inspekce Eva Tylová. V první fázi se inspekce zaměřila hlavně na ústeckou STZ, jak byla přejmenována Setuza, která také čas od času obtěžuje obyvatele zápachem.

Podnik ovšem neporušuje současnou legislativu, navíc je v trvalém provozu, a proto má inspekce omezené možnosti. „Uskutečnilo se prvotní jednání se Setuzou. Hovořili jsme o dalších možnostech, jak vyřešit problém se zápachem,“ uvedla ředitelka Jana Moravcová z oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem. Schůzky se kromě ústeckých inspektorů zúčastnili i pražští, včetně ředitelky Tylové. Osobně si zkontrolovali jednotlivé provozy s tím, že podnik normy skutečně plní. Jak uvedla tisková mluvčí STZ Marie Logrová, další setkání s ČIŽP firmu čeká začátkem roku.

„Inspektoři vyslovili pochvalu za postup, s jakým se snažíme se zápachem vypořádat,“ řekla Logrová s tím, že podnik stále zkouší nové protizápachové technologie.

STZ podle Logrové po zkouškách ustoupila od používání jedné ze zkoušené protizápachové technologie, protože se neosvědčila; vznikaly při tom totiž zvýšené emise ozónu. „Zkoušíme další technologii, založenou na bázi vody. Prozatím nevím, jak bude účinná, stále ji testujeme,“ dodala. Emise pachových látek z STZ oproti minulým rokům klesly až na třetinu.

ČIŽP ovšem kvůli zápachu nechce kontrolovat pouze trmický lihovar nebo střekovskou STZ. Na nátlak veřejnosti pokračuje v kontrolách ostatních firem v ústeckém okrese. „Kontroly samozřejmě pokračují. Výsledky prozatím nechceme komentovat. Veřejnosti je oznámíme souhrnně, až po jejich ukončení,“ vysvětlila ředitelka ústeckého inspektorátu Moravcová.

Kromě trmického lihovaru a STZ si Ústečané stěžují například na zápach z antikorozních dílen Spolku pro antikorozní ochranu (SAO). Na zápach odtamtud si už delší dobu stěžuje i Jan Vrba, který naproti areálu chemičky, kde SAO sídlí, provozuje autoservis. „Strašný smrad. Potýkáme se s tím už dlouho,“ řekl.

Podle ředitele Krajské hygienické stanice Josefa Trmala vznikají při spalování umělých hmot třeba nebezpečný fosgen, používaný jako bojová otravná látka, i oxidy dusíku a uhlíku. „V případě, že se na nás občané obrátí, budeme situaci řešit ve spolupráci s odborem životního prostředí ústeckého magistrátu,“ řekl k zápachu z SAO Trmal.

Ovzduší na Ústecku patří k nejhorším v zemi a zápach je Ústí nad Labem nejvíce vytýkán jeho navštěvníky. Fakulta užitého umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem dokonce na toto téma vydala před třemi lety satirický komiks Štěpánky Bláhovcové, nazvaný Maminko, proč to v Ústí tak smrdí? Obsahem je to ekologická hříčka. Svého času byla kritizována i tehdejším primátorem Petrem Gandalovičem.