USA vstupují do volebního roku, na jehož konci bude známo jméno nového prezidenta. Do jaké míry s tímto faktem souvisí zabití velitele íránských jednotek Kuds generála Kásima Sulejmáního?
Souvisí asi tak z 50 procent. Z pohledu volební kampaně, která již de facto v USA běží několik měsíců, se jedná o výrazný vzkaz tvrdému jádru Trumpových stoupenců, a to přesně jazykem, který mají rádi. Pro ně to znamená, že zatímco Hillary Clintonové se podařilo ztratit v Libyi ambasádu a velvyslance, Trumpova administrativa trestá již samotný vstup na půdu americké ambasády v Bagdádu zabitím nejvlivnějšího, ale také mediálně nejviditelnějšího íránského vojáka v regionu. Z jejich pohledu je tak „Amerika znovu veliká“ a zbytek neřeší.

Zbylých 50 procent důvodů proběhlé operace je pak nutno hledat v dlouhém a složitém vztahu mezi Sulejmáním a americkou vojenskou a zpravodajskou komunitou. Zhruba od roku 2003 byl Sulejmání hlavním americkým protivníkem v Iráku a v Íránu, aby se o několik let později stal natolik americkým spojencem v boji proti Islámskému státu, že jednotkám, jimž velel, dokonce USA jeden čas poskytovaly leteckou podporu. A aby se po likvidaci společného nepřítele opět stal nejvýraznějším protivníkem v poli. Na Blízkém východě prostě nic není úplně černobílé a nic neplatí věčně kromě tohoto pravidla.

Je reálné, že americký útok na iráckém letišti odstartuje válku v oblasti?
Válka v oblasti už dávno je. Odstartuje to odvetné operace v rámci této války.

Koordinovaly USA akci s Izraelem, který též čekají volby?
Dá se o tom spekulovat, a to je asi tak všechno, co vám k tomu obě strany poví. Řekněme si to asi tak, že Sulejmání nakonec ležel ve více izraelských žaludcích než přímo v amerických, ale shoda okolností a technické možnosti mu v daném okamžiku vybraly „americkou cestu smrti“.

Jaký je strategický záměr Američanů na Blízkém východě? Smířili se s tím, že Sýrii ovládly Rusko, Turecko a Írán?
Strategickým záměrem americké administrativy je dosáhnout svého dřívějšího vlivu bez toho, aby samy musely mít v oblasti vázány podstatné vojenské síly. To není nová snaha v rámci americké blízkovýchodní politiky a vždycky se zatím ukázalo, že jedno bez druhého nemůže být. Co se týče Sýrie, dalo by se to popsat asi tak, že z fáze, kdy USA očekávaly od Sýrie mnoho, se dostaly do fáze, kdy neočekávají skoro nic a v tom nic si dále hodlají ošetřit svoje základní bezpečnostní zájmy.

Přestože Donald Trump čelí impeachmentu a soustředěné kritice demokratů, je favoritem prezidentských voleb. Platí, že jejich výsledek ovlivní hlavně domácí ekonomická situace, zatímco zahraničněpolitické otázky jsou voličům spíš lhostejné?
Platí. Reakce na zabití Sulejmáního je přece typická. Podle rozborů elektronického toku informací v USA jasně vidíte, že řadoví Američané dnes, tedy po 40 letech konfliktu od roku 1979, najednou začali vyhledávat na internetu heslo Írán a kde vlastně na mapě je. Volby v USA rozhoduje ekonomika.