Debaty kolem vytvoření Kampusu Albertov se vedou posledních deset let. Vedení univerzity je ovšem po jednáních s ministerstvem školství ve věci rychlé realizace projektu optimistické. Půjde o největší stavbu Univerzity Karlovy za posledních 100 let.

„Naším hlavním cílem je, aby to byl kampus mezinárodní, otevřený," uvedl rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima. Univerzita si podle jeho slov stanovila čtyři hlavní cíle, které by měl projekt naplňovat. Kromě přilákání špičkových vědců a podpory budoucích vědeckých generací by měly nové budovy plnit i estetický dojem a nezatížit univerzitu do budoucna vysokými provozními náklady.

Nalákat na univerzitu špičkové vědce je podle rektora v současných podmínkách obtížné. „Narážíme na to, že budova koncipovaná v roce 1885 má určité limity," uvedl s tím, že historické objekty konce 19. století mají své kouzlo.

Centrum bude respektovat okolní zástavbu

Podle architekta Josefa Pleskota, který bude členem nezávislé části poroty, by měly obě nové budovy respektovat okolní zástavbu. „Nabubřelé stavby bychom na Albertově neradi viděli," dodal. Podle organizátora architektonické soutěže Igora Kovačeviče se jedná o milník ve veřejných zakázkách. „Cítíme společenskou poptávku, aby veřejné zakázky byly posuzovány jinak, než podle nejnižší ceny," uvedl Kovačevič.

V prostorách univerzity na pražském Albertově sídlí v současnosti Přírodovědecká, Matematicko-fyzikální a 1. lékařská fakulta UK. Nejenom jim by měla sloužit nová vědecká centra. Univerzita slibuje propojování různých oborů, které v současné vědě nemohou fungovat odděleně. „Genetika se dnes nedá dělat bez informatiky, jde o zpracování obrovského množství dat," uvedl Zima.

Pole pro vědu i společenský přesah

Biocentrum by se mělo mimo genetiky zaměřovat na medicínskou chemii, moderní zobrazovací metody, či studium struktury a funkce biomolekul. Globcentrum by mělo mít podle slov rektora spíše společenský přesah. Setkávat se zde budou studenti a vědci zabývající se ekologií, geografií, či bioinvazí.

Celý projekt je financován z veřejných zdrojů státního rozpočtu a měl by vyjít na 2,5 miliardy korun. Vypsaná architektonická soutěž bude probíhat dvoukolově. Porota složená ze zástupců univerzity i nezávislých odborníků projedná finální návrhy v červenci příštího roku.