Opilé děti nejsou v ČR nic výjimečného, oblíbený je stále i pervitin

„Loni jsme zaznamenali 47 700 problémových uživatelů drog, tedy o 2,5 tisíc víc než v roce 2013. Jen pervitin bralo již 36,5 tisíc osob. Přitom v roce 2005 jich bylo 20 500," zveřejnil dnes výsledky výroční zprávy o stavu drog za rok 2014 šéf Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti Viktor Mravčík.

Důvodem nárůstu konzumace pervitinu je mimo jiné i fakt, že se tato droga rozšířila mimo skupinu tradičních tvrdých uživatelů a dostala se do prostředí klubů. Na tisícovku obyvatel ve věku od 15 do 64 let připadalo loni 6,73 problémových uživatelů. Drogy si píchalo 45 600 osob. Jen v Praze se v roce 2014 začalo léčit z drogové závislosti přes 600 nových pacientů, vesměs ve věku mezi 15 až 19 lety. Přes stovku z nich nedosáhlo ani věku 15 let, většina užívala drogy nitrožilně.

Legální drogy

Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila je v ČR ale vysoká i míra užívání legálních drog, tedy tabáku a alkoholu. Kouří 31 procent naší populace nad 15 let, 37 procent mužů a 26 procent žen. Alkohol denně konzumuje 12,5 procenta mužů a žen. Vysoké dávky pravidelně popíjí 170 tisíc lidí.

„Je potřeba, abychom jako jedna z posledních zemí v Evropě udělali něco s redukcí kouření tabáku. Jde o jednu z nejnávykovějších látek a 30 procent Čechů je aktivními kuřáky. Jsou to většinou mladí lidé, kteří začínají s cigaretou v brzkém věku. V alkoholu ve spotřebě na osobu stále trháme přední příčky všech možných světových žebříčků," řekl předseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Rostislav Vyzula (ANO) na semináři Jak jsme na tom s tabákem a alkoholem v mezinárodním kontextu. Podle posledních údajů OECD každý Čech vypije za rok až 12 litrů čistého lihu.

Na špici žebříčku konzumace alkoholu je spolu s mladými Dány právě česká mládež. „Až 79 procent šestnáctiletých českých dotazovaných, čili těch, kteří nedosahují věku, kdy by se jim měl prodávat nebo podávat alkohol, uvádělo, že alkohol konzumovali, 
u chlapců to bylo 81 procent, 
u dívek 77 procent," popsal současnou situaci Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví. Z provedených průzkumů vyplynulo, že více než polovina 16letých alespoň jednou za měsíc vypila pět a více sklenic alkoholu za sebou, což znamená 80 gramů a více čistého lihu. Zřejmý je i stoupající trend častého pití nadměrných dávek, pětina šestnáctiletých pravidelně, zpravidla o víkendech, užívá alkohol způsobem, který je zdravotně rizikový.

Varující přitom je, že u dětí, které začnou pít před 15. rokem, je čtyřikrát vyšší riziko alkoholismu než u osob, které začnou až v jednadvaceti. Přes 95 procent pacientů závislých na alkoholu a dalších drogách započalo s jejich konzumací již před 18. rokem věku. Nadměrné užívání alkoholu v nízké věkové skupině přitom může vést k zaostávání v psychickém, fyzickém a sociálním vývoji. Krom toho, že se zvyšuje riziko rozvoje závislosti, narůstá i pravděpodobnost nebezpečného až kriminálního chování. Podle studie z roku 2013 se u nejmladší skupiny ve věku 15 až 24 let alkohol podílí na úmrtnosti v 15 procentech u mužů a 11 procentech u žen.
Výdaje na prevenci oproti loňsku navíc opět klesly, naopak k nárůstu došlo v nákladech na následnou péči. Odborníci upozorňují, že peněz na péči o duševní zdraví je nedostatek. Do této oblasti plyne jen polovina toho, co v ostatních postkomunistických zemích, a desetina toho, co ve vyspělé Evropě.

ZDENA KOLÁŘOVÁ