Česká republika má za sebou historicky první případ, kdy se podařilo u pacientky po transplantaci dělohy úspěšně udržet těhotenství až do doby porodu.

Novorozenec s porodní váhou 2740 gramů se narodil císařským řezem ve 35. týdnu těhotenství. On i jeho maminka jsou zhruba dva týdny po porodu v pořádku. Oznámila to tisková mluvčí Fakultní nemocnice Motol Pavlína Danková. Transplantovaná děloha byla podle ní pacientce ponechána pro možnost případného druhého těhotenství.

Úspěch po šesti letech práce

Na projektu umožňujícím pacientkám s chybějící dělohou porodit vlastní zdravé dítě pracovali lékaři šest let.

"Klinická studie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a Fakultní nemocnice Motol zahrnuje transplantace dělohy od živých dárkyň, nejčastěji od matky či tety, ale také od kadaverózních (zemřelých, pozn. red.) dárkyň. A právě výše zmíněnou transplantací jsme udělali první krok k přepsání transplantačních protokolů mnohých světových center, které tuto zdravotní péči poskytují,“ prohlásil Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM a současný prezident Světové společnosti pro transplantaci dělohy.

Pacientka, které chyběla děloha od narození (šlo o tzv. Mayer-Rokitansky-Küster-Hauser syndrom), podstoupila transplantaci dělohy v roce 2017 od dárkyně se smrtí mozku. Ještě před transplantací jí lékaři ve Fakultní nemocnici Motol odebrali vajíčka, která byla následně oplodněna partnerovými spermiemi. Embrya se pak ve zmrazeném stavu uchovávala až do doby umělého oplodnění, k němuž došlo úspěšně v odstupu dvou let od transplantace.

Celé těhotenství včetně asistované reprodukce probíhalo za intenzivnějšího lékařského dohledu, ale bez komplikací. "Maminka byla oproti jiným rodičkám častěji sledována. Běžné jsou kontroly jednou za měsíc, v tomto případě to bylo dvakrát měsíčně," říká Roman Chmel, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky a ošetřující lékař sedmadvacetileté rodičky. Ultrazvuková ani ostatní potřebná vyšetření nevykazovala odchylky od běžného těhotenství. Žádný negativní dopad neměla na vývoj plodu ani imunosupresiva (léky potlačující imunitu), která musela žena kvůli transplantované děloze užívat.

Bez komplikací proběhl i vlastní porod císařským řezem, byť k němu došlo o týden dřív, než se původně plánovalo. "Rodička přijela do porodnice v 35. týdnu těhotenství již s děložními stahy, proto jsme ihned zahájili přípravy na porod. Zvládli jsme ho provést v poměrně krátkém čase, trval přesně 47 minut," říká Marek Pluta, primář kliniky, který porod vedl. Operační tým tvořilo zhruba 10 lidí, kromě porodníků i neonatologové, anesteziologové, porodní asistentky a zdravotní sestry.

Světový unikát z Prahy

I ve světě se porody u žen s transplantovanou dělohou plánují na zhruba 36. týden těhotenství. "Dosud není jasné, zda se dá těhotenství po transplantaci dělohy dovést až do řádného termínu porodu, tedy do 40. týdne. Zatím se to nikomu na světě nepodařilo," prohlašuje Chmel. Všechny ženy s transplantovanou dělohou podle něj dosud rodily mezi 32. až 36. týdnem těhotenství.

Maminka i novorozenec jsou více než dva týdny po porodu v pořádku a chlapeček je plně kojený. Oba už byli propuštěni do domácí péče. V prvních dvou měsících po porodu chodí žena na kontroly po dvou týdnech, a pokud nenastanou žádné komplikace, bude další kontrola následovat až za šest měsíců.

Podle ředitele Fakultní nemocnice v Motole Miloslava Ludvíka představuje tento porod i světový unikát. "Jde o první případ, kdy se narodilo dítě z dělohy, ze které se předtím žádné dítě ještě nikdy nenarodilo. Dosud totiž byly ve světě matkám transplantovány pouze orgány od dárkyň, které již dříve porodily jedno a více dětí,“ říká Ludvík.

Celkem se na světě podařilo přibližně 20 porodů u žen s transplantovanou dělohou, a to ve Švédsku, v USA, v Brazílii nebo Indii.

Transplantace dělohy se provádí ženám, které nemají funkční dělohu, a to buď na základě absence, nebo pokud jim z různých zdravotních důvodů musela být chirurgicky odstraněna. "IKEM tuto klinickou studii plně hradí z vlastních prostředků. Prozatím jde o deset transplantací, z nichž tři musely být z medicínských důvodů následně odstraněny,“ dodává ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny Michal Stiborek.