Stylizovanou sošku ženy objevil tým vědců vedený Karlem Absolonem 13. července 1925 v jednom z pravěkých ohnišť na sídlišti lovců mamutů. Věstonické slavnosti tedy výročí termínově předcházejí. Podle starostky Eriky Svobodové nechtěla obec významnou událost připomínat v době dovolených a školních prázdnin.

Originál sošky sice v obci chybí, trvalou připomínkou nálezu je však archeologická expozice Věk lovců a mamutů. „Tento víkend je v sobotu i v neděli otevřená bezplatně," uvedla Svobodová. Venuše podle starostky proslavila obec po celém světě.

Součástí víkendového programu je nedělní představení obecního praporu a erbu s motivy zvlněné hladiny, ryby, mostu a hroznů. Prapor i erb má obec schválené od roku 2003, od té doby ale podle starostky dokumentace jen ležela v deskách na radnici, což se změnilo po posledních komunálních volbách. „Slavnosti jsou dobrá příležitost představit symboly lidem," řekla starostka.

Věstonická venuše je patrně nejznámější český archeologický nález. Zároveň představuje jeden z prvních dokladů pravěké práce s pálenou hlínou. Je stará 25.000 až 29.000 let. Ve zbytcích ohniště ležela rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě. Teprve po očištění se ukázalo, že se celek podobá ženské postavě. V současnosti zůstává venuše trvale uložená v etuji, muzejníci s ní nechtějí manipulovat, aby se nepoškodila.