Návrat divokých koní je součástí projektu zaměřeného na záchranu ohrožených motýlů a mizejících stepních společenstev v Milovicích a na záchranu pestré motýlí a jiné fauny a flóry. V Milovicích začalo krajinu ohrožovat zarůstání agresivními bylinami a dřevinami poté, co odtud počátkem 90. let odešla sovětská armáda. „Návrat divokých koní patří k nejvýznamnějším událostem v historii tuzemské ochrany přírody," uvedl Dostál.

Archeologické nálezy dokládají přítomnost divokých koní ve střední Evropě včetně ČR do pozdního neolitu, tedy zhruba 4700 až 3700 před naším letopočtem. Divocí koně, nazývání také jako exmoorský nebo keltský pony, budou první měsíc ve dvouhektarové aklimatizační ohradě, potom budou vypuštěni na čtyřicetihektarovou pastvinu. „Během prvních měsíců se budou ve stádu vytvářet sociální vazby mezi jednotlivými zvířaty. Teprve později, po narození a zesílení hříbat, bude ke stádu přivezen také hřebec," doplnil Dostál. Podle něj tato zvířata v celé střední a východní Evropě volně nežijí, zkušenosti ale mají například v Nizozemsku. „V Holandsku to funguje, tak doufáme, že i u nás budou návštěvníci stejně ukáznění a nebudou ta zvířata rušit nebo plašit," upozornil.

Na náklady přispěly i evropské fondy

Letos by měli ke koním přibýt také pratuři. „Je tam několik vlastníků pozemků, je třeba se s nimi dohodnout. Když jednání dobře dopadnou, tak v rámci letošního roku bychom tam mohli přivézt pratury," dodal Dostál. Vedou se také jednání o tom, zda do rezervace vypustit i zubry.

Náklady na péči o zvířata a vytvoření infrastruktury jsou přes dva miliony korun, zaplatily je evropské fondy, Středočeský kraj, město Milovice a další sponzoři. Projekt připravila nezisková organizace Česká krajina ve spolupráci s experty z Biologického centra Akademie věd ČR, Jihočeské univerzity, Karlovy univerzity a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.