Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V neděli si lidé přispí, kvůli změně času bude noc delší

Praha - Většina Evropy v neděli 30. října jako každoročně opouští na zhruba pět měsíců letní čas a vrací se k astronomickému času.

24.10.2011 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

Lidé si budou moci přispat, protože se jim noc prodlouží o hodinu. Ve 3:00 středoevropského letního času se totiž měření času vrací o 60 minut zpět na 2:00 času středoevropského. V následujících dnech se bude o hodinu dříve rozednívat a naopak o hodinu dříve stmívat.

Přechody na středoevropský čas poslední říjnovou neděli a naopak na letní čas poslední březnovou neděli obvykle vyvolávají diskuse o tom, zda jsou tyto změny zdravotně nebezpečné a zda jsou vůbec k něčemu dobré. Původním záměrem bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení.

Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. Dnešní energetikové ale tvrdí, že se střídání letního a zimního času v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mění se jen doba zatížení přenosové soustavy. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí. Střídání letního a takzvaného zimního času se přesto dodržuje nejen ve všech státech Evropské unie, ale i ve většině zemí světa.

Nejčastějším argumentem odpůrců letního času je, že časový posun působí mnoha lidem zdravotní potíže. Někteří odborníci tvrdí, že stoupne počet nehod i sebevražd. Jiní ale mají za to, že většině lidí tyto změny vůbec nevadí, a tvrdí, že přeladění "vnitřních hodin" trvá jen několik dní.

Legendárním českým bojovníkem proti letnímu času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. O zrušení letního času marně usiloval i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Předloni v létě ale zemřel.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů (ve státech EU byl již od roku 1976). Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.

Autor: ČTK

24.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Pohřeb Adolfa Klepše
AKTUALIZOVÁNO
1 8

Lidé se loučili s náčelníkem krkonošské Horské služby Adolfem Klepšem

Tomio Okamura
AKTUALIZOVÁNO
12 11

Na Facebooku má nejvíce fanoušků Okamura. Nejaktivnější je KSČM

Pánové, končíme! Lidé protestovali před Hradem proti Zemanovi a Babišovi

Nesouhlas s politikou prezidenta Miloše Zemana a a předsedy ANO Andreje Babiše byl hlavním tématem demonstrace s názvem "Pánové, končíme!", která se dnes večer konala před Pražským hradem. Její účastníci zpola zaplnili prostranství před arcibiskupským palácem.

AKTUALIZOVÁNO

Havajský soud zablokoval další Trumpův protiimigrační dekret

Federální soud v Honolulu na Havaji dnes zablokoval zářijový protiimigrační dekret prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Dekret zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům osmi států. Soud vydal své rozhodnutí jen několik hodin před tím, než mělo o půlnoci místního času prezidentské nařízení vstoupit v platnost.  

Nechci vládnout s bývalým agentem StB a podvodníkem. Svoboda rezignoval

Volby v Libereckém kraji přišly o výraznou osobnost. Druhého místa na kandidátce KDU-ČSL se v úterý vzdal Kamil Jan Svoboda. Zároveň rezignoval na funkce předsedy městského výboru KDU-ČSL v Liberci a člena Krajského výboru KDU-ČSL v Libereckém kraji.

Sebevražední atentátníci z hnutí Tálibán zabili v Afghánistánu 74 lidí

Islamisté z hnutí Tálibán při úterních útocích v několika provinciích Afghánistánu zabili přes sedmdesát lidí a necelé dvě stovky jich zranili. Útočníci se zaměřili hlavně na policejní areály a vládní zařízení. Nejhorší bilanci má přepadení policejního komplexu ve městě Gardez na jihovýchodě země. Podle vládních činitelů při masakru zahynulo také nejméně dvacet civilistů a asi 110 jich bylo zraněno. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení