Senátorka Eva Syková připomněla, že ženská otázka se zdaleka netýká jen zastoupení něžného pohlaví na kandidátkách, ve sněmovně či vládě, ale prosperity státu jako celku. Je prokázáno, že čím déle jsou matky s dětmi po porodu doma, čím větší mají potíže s návratem do zaměstnání, zkrácenými úvazky a hlavně 
s umístěním potomků do předškolních zařízení, tím negativnější jsou dopady na celou ekonomiku. „Není na škodu připomenout, že ve skandinávských zemích a Německu jsou jesle ze zákona dostupné už od jednoho roku dítěte. Vítám proto všechna opatření typu dětských skupin nebo minijeslí, ale klíčové je přijmout zákon, který zaručí nárok na místo v mateřské škole již od dvou let věku dítěte," řekla vědkyně a lékařka Eva Syková.

Česko je na tom hůř než mnohé země EU i při odměňování žen. Podle Eurostatu je hodinová mzda žen v unii průměrně o 16,4 procenta nižší než mužů, v ČR je to o 22 procent. Stejně tak zaostáváme v obsazování míst v řídících orgánech velkých firem a tradičně špatně jsme na tom co do poměru mužů a žen v zastupitelských sborech. V souhrnu těchto ukazatelů Česká republika obsadila podle žebříčku Světového ekonomického fóra 69. místo ze 140.

Jak to bylo v Polsku

Do diskuse o potřebě či zbytečnosti zavádění kvót, tedy povinného počtu lidí opačného pohlaví na kandidátkách vnesla zajímavý pohled polská právnička a socioložka Malgorzata Fuszarová. Popsala, jak polské ženy zlomily odpor převážně politického světa mužů: „V roce 2009 jsme si připomínali 20. výročí prvních svobodných voleb, na všech shromážděních řečnili muži a ženy se tam téměř neobjevovaly. Jednoho dne toho měly dost a zcela spontánně se rozhodly to změnit. Vytvořily se skupinky aktivistek, které navštěvovaly obchodní centra, rozdávaly letáky, lobbovaly. Ve Varšavě se pak konal sjezd, kam přišlo 4000 žen a ani jediný muž. Rozjela se petiční kampaň a výsledkem byl volební zákon z roku 2011, který stanovuje povinné 35procentní zastoupení druhého pohlaví na kandidátkách." V loňských volbách se do polského sejmu dostalo 27 procent žen.

České politické strany kvóty většinově odmítají, návrh volebního zákona z dílny ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) vláda loni zamítla. Měl zajistit 40procentní zastoupení opačného pohlaví v čele kandidátek do sněmovny a krajských zastupitelstev. Pokud by to strany nedodržely, byly by pokutovány krácením státního příspěvku.

Proti kvótám se ostře vymezuje ODS, ale v duchu doby na svém posledním kongresu do vedení zvolila dvě ženy, Aleksandru Udženija a Drahomíru Miklošovou. I když povinné zastoupení odmítá také šéf ANO Andrej Babiš, hodně sází právě na ženy. Do krajských voleb chce vyslat hned tři ženy v čele kandidátek. Stranické kvóty si do stanov vetkla nejsilnější vládní strana ČSSD, přičemž za tuto úpravu nejsrdnatěji bojoval její šéf Bohuslav Sobotka.

Ženy v politice