Tam, kde se kříží siločáry finančních a profesních zájmů, ale školní aritmetika neplatí. Když Rada ČT před několika dny vybrala pět finalistů z 32 uchazečů, strhl se povyk. Očekávanou dvojici, exředitele Novy Petra Dvořáka a šéfa zpravodajství ČT Romana Bradáče, překvapivě doplnili bývalý výkonný ředitel TV Óčko Hynek Chudárek, exředitel marketingu TV Prima Jan Svoboda a prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory Radomír Šimek. Předseda rady Milan Uhde po oznámení tohoto seznamu neskrýval rozhořčení.

Neprošel totiž favorit umělecké sféry, režisér Fero Fenič. Uhde byl zklamán, že ač mu kolegové slíbili jeho podporu, se třemi hlasy Fenič nepostoupil ani do druhého kola. Představitelé tvůrčích svazů FITES a ARAS napsali Uhdemu otevřený dopis, v němž například stojí: „Někteří kandidáti se skvělými projekty dostali minimální počet hlasů a je trapné i bodové srovnání mezi těmi, kteří nepostoupili. Svědčí to buď o nekompetentnosti některých členů Rady ČT, nebo o jejich závislosti na přáních politiků, kteří je do rady jmenovali.“

Eklová: Tlaky nejsou

Místopředsedkyně rady Dana Eklová ale odmítá jakékoliv tlaky. „Pan Fenič si na České televizi vydělal asi 150 milionů, jeho projekty byly předražené. Já jsem na to radní před volbou upozornila, jasně jsem řekla, že jeho zvolení by bylo totéž jako udělat kozla zahradníkem,“ řekla Deníku Eklová. Sama prý bude vybírat podle toho, co adepti předvedou ve finále. „Nenechám se tlačit od zaměstnanců ČT, odborové organizace, ARASu ani FITESu,“ dodala Eklová.

Tím měla na mysli nejrůznější otevřené dopisy, které se vyrojily v posledních dnech. „Proč Rada ČT vybrala do pětice finalistů kandidáta, který je dlouhou dobu součástí tzv. týmu Jiřího Janečka, který přispívá k destabilizaci a ke komercionalizaci televize veřejné služby a uvnitř ČT nemá absolutně žádný kredit?“ ptají se kupříkladu na adresu Roman Bradáče ve svém prohlášení televizní odbory. Bradáč byl zpravodajem v USA a poté šéfem Janečkova sekretariátu. Ve svém projektu se ale od Janečkovy éry poměrně jasně distancuje a chtěl by změnit řídící strukturu ČT. Spor se vede i o dosažené Svobodovo vzdělání, který získal titul MBA na britské univerzitě. Podle Eklové to ale Svobodu ze soutěže nevyřadí, protože v podmínkách konkursu nebylo stanoveno, že by uchazeč musel být absolventem české vysoké školy.

Dvořákovy styky

Problémy má i největší favorit televizního klání, Petr Dvořák. Vyšlo najevo, že v roce 1989 se ucházel o členství v KSČ, čehož nyní lituje a prý ho to na celý život odnaučilo dělat kompromisy v zásadních otázkách. Nevadí mu ani odhalení, že se v úterý s premiérem Petrem Nečasem. „Jasně jsem před volbou řekl, že se klidně sejdu s politiky, pokud mě o to sami požádají a budou se výhradně zajímat o můj projekt,“ řekl Dvořák Deníku. Je přesvědčen, že televize je instituce s velkým dopadem na společenské dění v zemi. „Vůbec se nedivím, že se státníci zajímají o to, jakým směrem by se do budoucna měla ubírat a kdo ji bude řídit,“ dodal Dvořák. Podobný názor sdílí i Petr Bednařík, vedoucí katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd UK. Myslí si, že Dvořák je z Novy zvyklý na kontakt se světem politiků a nedal by se jím usmýkat. Dvořák má přitom ambici zaměřit se hlavně na televizní zpravodajství, které se musí podle něj dostat na špičku v oboru, z níž ho sesadila nejen Nova, ale i Prima.