Kliknutím zvětšíte„Pokud jsou v našich řadách jednotlivci, kteří z různých důvodů mají jiné názory a nenechají si to na vědecké fórum, kde se můžeme do krve hádat o své vědecké pravdy, tak si myslím, že jsou to zločinci,“ řekl ministr.
Podle něj mohou za to, že se řada lidí nenechala očkovat a řada lidí zemřela. „Já je řadím do kategorie lidí, kteří popírají holokaust a existenci koncentračních táborů. Možná to není politicky prozíravé, ale je to pravda," dodal.
Zlom díky vakcíně
Hospitalizováno bylo podle lékařky Renaty Černé Pařízkové z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče Fakultní nemocnice Hradec Králové od začátku epidemie více než 212 tisíc lidí, asi 12 procent nakažených. Zemřelo 17 procent hospitalizovaných. „Zlom nastal díky očkování,“ uvedla. Na závažnosti hospitalizací se očkování podle ní projevilo v listopadu 2021.
Na vrcholu epidemie bylo v nemocnících 9500 pacientů s covidem, z nich 1900 na jednotkách intenzivní péče. V současné době je jich zhruba 800, z nich 30 na JIP. Pozitivních testů přibývá v pracovních dnech 2000 až 3300 a další stovky lidí denně jsou pozitivní opakovaně. Odborníci ale odhadují, že reálně nakažených je několikanásobně víc, protože lidé nechodí na testy.
Žádná protiepidemická opatření podle Válka nejsou aktuálně povinná díky tomu, že varianta omikron je sice velmi nakažlivá, ale způsobuje méně vážné příznaky. „Může se objevit varianta viru, která bude velmi smrtelná a (…) s touto nakažlivostí, by to byla katastrofa. A potom budou muset být zase zvažována opatření, v některých situacích mohou být velmi tvrdá, ale tomu bych se chtěl vyhnout,“ uvedl. Opatření by podle něj měla být koordinovaná v celé Evropě.
Podle epidemiologa IKEM Petra Smejkala je zásadní volit opatření přiměřeně silná konkrétní situaci. „Lockdowny v určitých situacích jsou tím jediným, co zbývá. Nemůžeme je nikdy vyloučit,“ řekl. Podle něj je proto důležité zavést včas opatření, která jsou pro společnost levná, jako jsou ochrana dýchacích cest a rozestupy. Ukázalo se podle něj, že mytí rukou a dezinfekce takový vliv nemá, protože covid se šíří téměř výhradně vzduchem.
„Problém není v nefunkčnosti opatření, ale v tom, že se tak nedá dlouho žít,“ řekl na úvod konference prezident komory Milan Kubek. Připomněl prosinec 2020, kdy vláda souhlasila s otevřením obchodů před Vánoci a následovala vlna epidemie, která vedla k uzavření společnosti na tři měsíce.
Válek za jedinou budoucí cestu označil proočkování rizikové populace, tedy starších lidí a lidí s chronickými nemocemi. Předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Pavel Dlouhý vyčíslil riziko úmrtí v případě nákazy u lidí do 49 let na 0,4 procenta, u sedmdesátníků asi deset procent a u lidí nad 80 let téměř 30 procent.
Očkovat se budeme, dokud tu virus bude
„Očkovat se budeme tak dlouho, dokud ten virus tady bude. Jako proti chřipce,“ dodal ministr. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) by podle něj měla u nových variant vakcín postupovat podobně jako u chřipky, tedy je posuzovat rychleji. „Aby se z očkovací látky stala standardní očkovací látka objednávaná a nakupovaná jako všechny ostatní,“ dodal. Ty upravené na nejnovější variantu BA.4 a BA.5 schválila EMA v pondělí, v ČR by mohly být v polovině října.
Válek také uvedl, že se chystá pozměňovací návrh zákona, díky němuž by mohl lék paxlovid být dostupný na konci září ve všech lékárnách, nejen v několika desítkách nemocničních lékáren.
Většina lékařů na konferenci zmiňovala často problematiku dezinformací. „Jednou z nejúčinnějších prevencí šíření covidu je dobrá komunikace. Na to se trochu zapomnělo,“ řekl Smejkal, který byl i jedním z poradců ministrů zdravotnictví v době epidemie. Připomněl, že například ve Velké Británii lékaři, kteří dezinformace šířili, dostali varování od komory a hrozilo jim i odebrání licence. ČLK opakovala, že tuto pravomoc nemá.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
