Na rozhodnutí ministerstva kultury, které by případnou nominaci na seznam světového dědictví podávalo, dnes upozornila Česká televize.

Účelem národního seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního kulturního dědictví na území ČR. Zaměřen je především na jevy tradiční kultury venkovských komunit. Aby mohl statek na seznamu figurovat, musí být dosud živý, autentický a mít svou sociální a kulturní funkci.

Popularizace vamberecké krajky by městu mohla pomoci. „Pokud by se naše krajka zviditelnila, pro Vamberk by to znamenalo velký přínos. Zvýšil by se turistický ruch a díky tomu by se tu mohly rozvíjet i služby, které by kromě turistů samozřejmě využívali také místní. Oživení bychom pochopitelně přivítali,“ řekl v minulosti místostarosta Vamberka Rudolf Futter.

Historie paličkování ve Vamberku a okolí sahá do 17. století, kdy ho zde zavedla jako robotní povinnost Magdaléna Grambová pocházející z belgických Flander. Dnes tu tradice stále žije i díky krajkářské škole, která loni oslavila 130 let od svého založení.

Umělecká tradice dlouhá 400 let

„Chceme, aby se dostalo do povědomí lidí, jak je krajka pro tento region důležitá a že zájem o paličkování v současnosti stoupá. Naši školu dnes navštěvuje 49 dětí a 95 dospělých,“ pochlubila se jedna z vyučujících Jana Langová.

O zápis hodů s právem na seznam UNESCO dlouhodobě usiluje Uherské Hradiště spolu se Slováckým muzeem. Hody se každoročně konají v částech města Míkovice, Vésky, Sady, Mařatice a Jarošov. Slaví se jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. Tradice nemá stanovený jednotný termín konání, nejčastěji se ale hoduje na svátek patrona, kterému je zasvěcen místní kostel.

Nominace na seznam UNESCO, na kterých se podílí více států, mají v poslední době při zápisech větší šanci, a to jak v případě nemovitých památek, tak nehmotného dědictví. Na známějším seznamu stavebních památek má Česko od počátku 90. let 14 zápisů, trvalo však dlouhých 16 let, než byly po Třebíči loni zapsány Hornická krajina v Krušnohoří a Národní hřebčín v Kladrubech. Více úspěchů má ČR v poslední době s nehmotným dědictvím, tedy se zápisy tradic, zvyků či lidové výroby.

Těchto zápisů má od roku 2005 do dneška šest, a to slovácký tanec verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, sokolnictví, jízdy králů na jihovýchodě země, loutkářství a modrotisk. Loni Česko neuspělo se zápisem tradičních skleněných vánočních ozdob.